Kooperativa NBL

Kouzelník z Kuby, šance Děčína a sestavové šachy

18.05.2017 - red
počet přečtení: 361
vytvořeno 18.05.2017, upraveno 18.05.2017

PLAY-OFF SE SANT-ROOSEM PALYZOU A TRENÉRY Byla to jedna z nejúžasnějších sekvencí play-off Kooperativa NBL. A nejen toho letošního. Kubánský kouzelník Howard Sant-Roos v úvodu prvního finále vystoupal do oblak a za pouhých šest minut ve hře během první čtvrtiny vystřílel 16 bodů, aniž by minul obruč. Když na startu druhé části přidal pátou trojku z pátého pokusu a vzápětí i šestky, měl už ve 12. minutě utkání u pasu neuvěřitelných 21 bodů a mistr v Děčíně vládl 23-40. 

„Je pravda, že mi to na začátku padalo. Chtěl jsem být v útoku agresivní a hra mi šla naproti. V minulosti jsme začali některé zápasy laxně a dovolili soupeřům v lize zůstávat na dostřel. Tady jsem se snažil týmu co nejvíc pomoct k výhře, kterou jsme díky týmovému výkonu ve druhé půlce získali. Ukázali jsme tam charakter,“ nepřeceňoval svůj výkon všestranný perimetrový hráč Nymburka.

Za stavu 23-42 to s domácími vypadalo zle nedobře a i domácí snajpr Lukáš Palyza tu musel vyseknout skvělému soupeři poklonu.
 


„Sant-Roos v utkání ukázal svou extratřídu a Nymburk tím vstupem taky. Respektuju, že Jarda Bohačík měl skvělou sezonu a byl zvolen MVP ligy, ale já bych tu cenu dal Howardu Sant-Roosovi, protože to kvantum práce, co pro tým odvádí nejen v útoku, ale i v obraně, je neskutečné. Už dlouho tu nebylo, aby měl někdo v takovém utkání užitečnost 40. Musíme ale respektovat i to, že Sant-Roosův výkon jde nahoru taky tím, že má velice kvalitní spoluhráče,“ podotkl autor 10 bodů Válečníků.

Jeho tým se ovšem z více než kritického stavu dokázal skvěle sebrat, využíval řady nymburských přebraných clon k atakům zpod koše v podání výškových mužů a v závěru třetí čtvrtiny snížil Palyzovou trojkou už na 60-61.

„Právě využívání převahových situací po přebrání clon nám jednoznačně vyhrálo série s Kolínem i Pardubicemi. Pokud soupeř přebere, snažíme se atakovat koš, nebo si vytvořit střelu, navíc naši vysocí hráči, kteří mají po přebrání váhovou i výškovou převahu, se tlačí na útočný doskok, a proto jsme si tím v předchozích sériích vytvářeli výhodu. Nymburk si to ale v první půlce dokonale pohlídal, když jsme měli jen tři útočné doskoky, a až ve druhém poločase trochu polevil. A když jsme se pak dostali na bod, pomohl si Nymburk lehkými trojkami a celkově hrál s noblesou. Na mnoha hráčích, hlavně na Američanech, jsem neviděl nervozitu a soupeř si závěr pohlídal,“ trochu mimoděk narazil Palyza třeba na unikátní situaci ze závěru třetí čtvrtiny, kdy na palubovce stálo pět českých hráčů Děčína proti zámořskému kvintetu mistra.

1840ZjQ.jpg

„Když domácí viděli tu výhodu, kdy my jsme navíc přebírali opravdu hodně, dobře to využívali,“ všiml si děčínské přednosti i Sant-Roos. „Domácí hráči za našeho vysokého vedení zagresivnili hru, my jsme začali ustupovat a nehráli jsme jako v úvodu. Děčín toho využil, začalo mu to padat a získal herní rytmus.“

I když to nepřišlo hned, mistr nakonec uspěl zmenšením své sestavy na jediného podkošového hráče se čtyřmi perimetrovými. Od konce třetí čtvrtiny byl dokonce schopen získávat víc útočných doskoků. 

„V takové pětce má každý dost prostoru hrát s míčem, všichni navíc můžeme najet i vystřelit a fungovalo to - hlavně proto, že jsme zabrali na doskoku. Byl to od kouče dobrý tah, za který si zaslouží pochvalu,“ nebál se velkých slov Howard Sant-Roos.

1841ZGN.jpg

„Po mé trojce na 60-61, kdy hlediště vybuchlo, a atmosféra byla skvělá, jsme další úsek prohráli 0-13, když jsme nebyli schopní dát koš. Už jsme to viděli i v zápasech Nymburka s Opavou, že trenér Ginzburg vždy sáhl k tomu, že Jirku Welsche dal na podkošovou pozici 4 a hrál s pohyblivější sestavou, která si defenzivně víc věří. To Nymburku svým dílem pomohlo zápas vyhrát,“ dodal ke kritické fázi duelu Palyza.

Ten si už během čtvrtfinálové série s Kolínem pochvaloval, že děčínský kouč Budínský nesnižuje v takových chvílích sestavy se soupeřem, ale snaží se využít nastalé výškové a váhové výhody. I tady to tak dlouho platilo, přesto se pak dočasně na pozici 4 ocitl i křídelník Palyza.

1842Mjd.jpg

„To ale bylo dané tím, že jsme se z křídel přes menší guardy soupeře nebyli schopní bodově moc prosadit. A mnohem efektivnější bylo, když jsme měli ve hře oba rozehrávače, k tomu pohyblivé křídlo a dalšího pohyblivého hráče na pozici 4. Víc jsme pak vnikali do koše, sbírali fauly a na Nymburk se tak dotáhli. Posledních osm minut už byl ale herně na hřišti jeden tým, což mě moc mrzí, protože jsme to měli do koncovky dobře rozehrané.“

I podle kouče Pavla Budínského mistr využívá menších sestav dost často a přebírá pak obranné kombinace, aby musel soupeř hrát častěji jeden na jednoho. „Já nejsem typ trenéra, který by se menší sestavě protivníka chtěl moc přizpůsobovat a sázel jsem na to, že i ve vyšší pětce nám to může pomoct. Byla ale velká škoda, že jsme to nevyužili. Potřebovali jsme tam líp přihrávat a číst hru. Někteří se těch nabídnutých situací trochu lekli a místo zakončení nebo přihrávky na dlouhého hráče jsme se dostávali do obtížných situací a zbytečně ztráceli míče.“

1838ODc.jpg

Když Nymburk bránil tak, že Válečníkům maximálně znemožňoval přijetí přihrávky, tým podle kouče chtěl hrát spíš nachystané akce, místo aby atakoval koš. „Když už to ale přišlo, tak se hráči Nymburka ve dvou ve třech snažili najíždějícího útočníka zastavit blokem, případně mu vyrazit míč při otočce.“

Děčín na malou sestavu hostů zareagoval i dalším protitahem, a to nasazením zóny s dvěma dlouhými dole.

„Tři čtvrtiny jsme hráli odvážně, hlavně ve druhé a třetí jsme šli do koše, a tak jsme měli hrát až do konce. Pak ale třeba Ondra Šiška po jednom pick-and-rollu šel do nájezdu a mohl z mého pohledu zakončovat rovnou o desku, ale místo toho vystřelil z jedné nohy. To v tu chvíli nebylo optimální řešení. Chyběl nám tam i pohyb bez míče. I tak jsme ale pořád chtěli vytvářet tlak na útočném doskoku, protože jsme cítili energii z fanoušků, a byť nám už potom docházela šťáva, díky vyšším hráčům jsme mohli minuté střely doskakovat,“ vysvětloval Pavel Budínský, který v této fázi hry litoval i některých hloupých a sebezničujících ztrát.

„Špatně jsme přečetli hru a soupeř šel z protiútoku sám do koše. Někdy jsme neviděli za horizont, pořád jsme koukali jen na nejbližšího hráče a chyběly nám pak otevřenější střely z lepších pozic. Tady se ukázaly naše limity, neproměňovali jsme i dobré situace zpod koše, což je škoda.“

1839MzU.jpg

Kouč hostů Ronen Ginzburg z použití malé sestavy nedělal žádnou velkou věc. „V basketbalu je to běžné. Je to ten typ situací, kdy se vám to buď vyplatí, nebo jste za to potrestáni. Nám to dalo určitou výhodu, ale nemyslím, že to rozhodlo. Byly tam i jiné důležité věci. My jsme na tuhle hru už zvyklí, i v evropském poháru jsme hráli se čtyřmi guardy. A dnes to můžete vidět i v NBA.“         

Lukáše Palyzu po utkání hodně mrzel velmi nepovedený vstup do první čtvrtiny. „Nymburk nás v ní vyučoval v rychlém přechodu, kdy jeho hráči chodili na koš sami, a my vůbec nestíhali. Pak jsme ale ukázali srdce, agresivitu a vrátili se do zápasu. Měl jsem ale pocit, že zatímco v obraně jsme byli schopní se Nymburku vyrovnat, v útoku jsme o jednu rychlostní úroveň zaostávali.“    

Válečníci podle forwarda před zápasem doufali, že v domácím utkání vyhrají, manko 11 bodů je tak nemalým škrtem přes rozpočet. „Snažili jsme se vzpomenout si, jak dobře jsme s Nymburkem hráli předvánoční zápas doma, v němž jsme vedli až o 17 bodů. Formát finále tomu i nahrával, abychom na to skočili a vybudovali si co nejvyšší vedení. To se ale nepovedlo, když jsme v zápase ani jednou nevedli,“ konstatoval Palyza.
 


V duelu se nakonec nepodařilo vytvořit nový návštěvnický rekord soutěže, když po 4850 divácích v roce 2015 a 3850 loni se letos turnikety na děčínském zimním stadionu zastavily na čísle 3350. „Proč je to letos zatím nejmíň, to je pro mě strašně těžká otázka. Atmosféra ale byla skvělá i tak, všichni jsme se na to strašně těšili. Rekord ligy se překonat nepodařilo, ale to je vedlejší. Je potřeba si vážit těch, co přišli, a třeba to vyjde za rok,“ vyhlíží další stadionovou show křídelník Děčína a reprezentace.

Howard Sant-Roos zažil duel na děčínském zimáku podruhé a ani tentokrát neodcházel zklamán. „Atmosféru jsem si užíval. Děčín je úžasný tým, úžasný klub, což platí i o hráčích a trenérovi. Moc se mi tady líbí.“

Po skončení Duelu 1 už ale bylo nutné upřít pozornost i na úterní druhý souboj v Nymburce, který rozhodne při formátu finále 1-1 o mistrovi. „Prohra o 11 nám velký optimismus do druhého zápasu nedává, ale pořád žijeme. Jen se musíme poučit z chyb a hrát líp a nikde není psáno, že v Nymburce nemůžeme vyhrát. Nymburk byl u nás útokem a rozvahou o krok lepší, my budeme spoléhat na to, že se připravíme ještě líp a budeme to chtít ještě zdramatizovat. Formát finále tomu nahrávat a nevidím důvod, proč bychom to měli jet do Nymburka jen odehrát. I když soupeř má na českou ligu super silný tým a neskutečno kvalitu, nikdo nečekal, že u nás začne trhákem 0-13, který mu hrozně pomohl.  Nikde není psáno, že my nemůžeme začít venku třeba vedením 0-8, musíme do toho ale jít pozitivně,“ burcuje Lukáš Palyza.

1836N2I.jpg

Pro mistra budou podle Howarda Sant-Roose ve druhé bitvě hlavní následující tři věci. „Zůstat stále koncentrovaní, agresivní a mít silný začátek,“ hlásí chlapík, který v play-off hrává s jednou botou černou a druhou bílou, a do Děčína se vybavil i červenou ozdobou vpletenou do vlasů.

„Rád dělám bláznivé věci, tak jsem si koupil jedny bílé boty a druhé černé a v zápasech mám každou jiné barvy. Nebaví mě, když jsou věci pořád dokola stejné. Nikdo mě k tomu ani neinspiroval, prostě mě to napadlo. A protože rád překvapuju, tak jsem si udělal i novinku ve vlasech,“ popisuje svou výstřední módu Kubánec, kterému se při tom v chrupu blýskají dva zlaté zuby. 

1837Mjc.jpg

Jak už dřív přiznal, kouč Ginzburg z jeho výstřelků není nadšený, ale také ví, že s tím nic nenadělá. „Nelíbí se mu to vůbec, ale dokud hraju takhle, a jsem soustředěný na hru, nekritizuje mě za to,“ usměje se ještě jednou Sant-Roos.