Kooperativa NBL

Z ligové hvězdy v mžiku turistou v Benátkách

08.01.2019 - red
počet přečtení: 352
vytvořeno 08.01.2019, upraveno 08.01.2019

TV KNBL

S RADIMEM KLEČKOU NEJEN O KARIÉRNÍM MOMENTU Když od včerejška sedí, nebo spíš leží na pokoji hotelu v Benátkách, musí přemýšlet i o pravdivosti moudra hovořícího o tom, že „každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán“. Místo aby se těšil ze své první kariérní „třicítky“ v lize, kterou konečně protrhl delší dobru trvající osobní soužení, a navíc díky ní pro oslabenou Opavu rozhodl domácí hit s Olomouckem, musí se kurýrovat z teplot, jež ho začaly trápit právě po sobotním zápase, a jež z něj v magickém italském městě učiní zřejmě pouhého turistu. „I když jsem s týmem do Benátek odletěl, pokoj tu asi neopustím,“ hlásil před dnešním duelem Ligy mistrů proti druhému celku italské ligy Radim Klečka.

Ten si proti Olomoucku utvořil nový kariérní osobák, když 31 body překonal o tři body své dosavadní maximum ze sezony 2014/15. „Po pravdě jsem ani nevěděl, že jsem zatím měl nejvíc 28. Takže tohle je moje první třicítka…,“ podivoval se guard Slezanů, který za tento výkon nebude muset ani přispět do týmové pokladničky. „Protože takovou položku tam nemáme,“ podotýká autor teprve devátého 30bodového představení v tomto ligovém ročníku. O ty zbývající se postarali Lukáš Palyza (34 a 30), Petr Šafarčík (33 a 31), Anthony Walton (32), Dwayne Benjamin, Richard Williams (oba 31) a Pavel Slezák (30). „Toho, že jsem mezi sedmi hráči, kteří to zatím zvládli, si určitě vážím, hlavně jsem ale rád, že jsme vyhráli, protože to pro nás byla důležitá výhra.“

Radime, v situaci bez rozehrávače Kouřila a power forwarda Bujnocha, tedy bez dvou opor, a při trvajících problémech ústředního dirigenta Šiřiny, musel jste za to už po čase vzít vy?
Bohužel situace se zraněními u nás je, jaká je, a asi se dalo čekat, že celou sezonu nezvládneme v plné sestavě. Přece jen těch zápasů je hodně a zranění a nemoci k tomu patří. I já jsem teď lehl s teplotami a zase je nás o jednoho míň. Musíme se s tím ale poprat.

I když hraje, musíte zřejmě nahrazovat i díl jinak obvyklé produkce Jakuba Šiřiny, který od posledního kvalifikačního okna stále není stoprocentně fit…
Bohužel Kuba se už delší dobu potýká s nějakým kašlem nebo bacilem, ale snad už se dá brzy do pořádku. Tahle zima je, jaká je, takže takovéhle nemoci se objevují, ale i to musíme přestát.

3137ZDR.jpg

Vy jste zhruba od konce října jel prakticky samé jednociferné ratingy, až doma proti Nymburku a teď s Olomouckem jste se rozohnil výrazněji. Soustředil jste se zatím, možná i podvědomě, víc na Ligu mistrů, kde jste s 13 body jasně nejlepším střelcem týmu a dělíte se i o 45. místo v celé soutěži, zatímco v NBL jste na 12 bodech?
To určitě ne, ale bohužel mi ke konci první půlky základní části odešla forma. Snad se mi povede ji teď zase najít a pak i udržet. Je to taková moje slabina, že ty výkony byly potom už nevyrovnané.

Odkud jste tedy ten sobotní výkon vydoloval?
To sám nevím, všechno se to nějak sešlo. Kdybych věděl, jak na to, zkouším to asi každý zápas.

Bylo vaší jedinou šancí Olomoucko přestřílet z trojek, což jste nakonec i dokázali?
Celkově to byl hodně útočný zápas, což se proti jednomu z těch ofenzivnějších týmů dalo čekat. Určitě jsme mohli líp bránit, ale ten zápas nám celkově vyšel. Bojovnost, která nám předtím chyběla, tam byla a je třeba v tom pokračovat.

Potom, co klíčový muž soupeře Douglas nabral už po 140 sekundách dva fauly, měl jste pak za úkol přes něj chodit a ještě mu přitížit? Při několika vašich úspěšných vnicích právě přes něj to tak vypadalo…
Po pravdě to bylo spíš intuitivní. Že by měl dva fauly, si ani nepamatuju a jen to tak vycházelo. Ani žádný konkrétní pokyn na to jít na jeho třetí faul tam, myslím, nezazněl.

Vy jste v prosinci doma drželi napětí až do konce s Nymburkem a přesvědčivě jste uspěli v Kolíně i Hradci, ale také jste naprosto vyhořeli v Ústí a Svitavách. Bylo to dané jen dílčími absencemi a nemocemi, nebo v soubojích s kvalitními soupeři spíš naplno dolehl program náročnější sezony?
Bohužel venkovní utkání máme hodně slabé a musíme na nich zapracovat. Ty dva prohrané zápasy nechci říct, že byly úplně odevzdané, protože jsme se snažili, ale jsou prostě dny, kdy vám nevychází nic. A tak to i vypadalo. Možná na to měla vliv i souběžně hraná Liga mistrů, na což nejsme extra zvyklí, ale teď už je potřeba se soustředit na druhou polovinu sezony, která pro nás bude hodně důležitá, abychom se udrželi v první polovině tabulky a vybojovali si co nejlepší pozici pro play-off NBL. Ta Liga mistrů není úplně na škodu, ale síly nám bere a na těchto ligových zápasech venku je to bohužel znát.

Byly právě Ústí a Svitavy případem zápasů, na které už se člověku v dané situaci skoro ani nechce vyrazit?
To si nemyslím. I s tou únavou vždycky chceme vyhrát, ale pokaždé to nevyjde. Je pravda, že takové výsledky a špatné výkony jsme loni neměli a musíme se toho už vyvarovat. Na tým to pak i trochu dolehne, když zahraje takhle špatný zápas.

Už dřív jste třeba do Děčína vyrazili v cíleně omezené sestavě a při jasné porážce inkasovali stovku, další jste zanedlouho obdrželi v Pardubicích. Padly i tyto zápasy na oltář vašeho programu?
Ani jeden z těch zápasů jsme nejeli jen tak odehrát, nicméně v Děčíně to bylo v době, kdy jsme si ještě hodně zvykali na cestování v Lize mistrů, a bylo potřeba, aby si místo toho utkání někteří odpočinuli. A pokud jde o tu užší rotaci, v té hrajeme vlastně i teď.

V poslední době vám klesají počty doskoků a přibývá jen třicetidoskokových utkání. Navíc ve Svitavách jste trefili jedinou trojku. Je únava cítit i tady?
Na tom teď musíme zapracovat. Možná ta horší čísla byla daná únavou, možná ne, nicméně v téhle části sezony už bychom si pomalu měli zvykat na to tempo i rostoucí únavu a měli bychom umět s tím pracovat a tyto věci zase začít zlepšovat.

Po výprasku ve Svitavách na konci roku trenér Czudek prohlásil, že porážka jde za ním, protože tým nedokázal dostatečně připravit, a dodal, že do toho neumí „šlápnout“ a vyplývají z toho tyto debakly. Mohl po vás ale v dané situaci šlapat víc, a pomohlo by to?
K tomu nemám moc co říct. Tohle byl zápas, kde nic nešlo. Pak jsme se o tom s klukama bavili - ta bojovnost tam byla, neodevzdali jsme to, ale možná hrála roli menší koncentrace. My pokud se netrefíme z dálky, a přidají se i ztráty, tak se můžeme snažit, jak chceme, a ten zápas prostě nedopadne. A pokud jde o trenéra, nemyslím, že v dané situaci mohl dělat něco extra navíc, aby ten výsledek skončil zásadně jinak.