18.08.2011 21:30 Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, pravil by klasik. Mladým talentům Nymburk svědčí. Z Pavla Slezáka se stal stabilní člen reprezentace. Pavel Pumprla si svými výkony omotal kolem prstu hezkých pár skautů evropských týmů. Teď přichází Lukáš Palyza. Jedenadvacetilý křídelník má za sebou vydařenou sezonu v Ostravě a před sebou velký evropský basketbal. V hlavě to má srovnané. Ví, jaká šance se mu nabízí a ví, že nebude zadarmo.

Nelze začít jinak - co pro vás znamená přestup z Ostravy do Nymburka, který už několik let dominuje české soutěži?
Je to pro mě vrchol dlouholetého snažení, přichází šance zahrát si proti zvučným evropským týmům. Mám před sebou nové cíle, novou motivaci a jsem rád, že se mi tato možnost naskytla. Snad zapadnu co nejdříve do nové koncepce a budu splňovat představy jak trenérů, tak i spoluhráčů.

Překvapila vás nabídka z Nymburka, nebo probíhala jednání delší dobu?
Prvně překvapila, protože jsem měl Nymburk za tým, který sází spíš na hotové hráče, věkem mezi 25-30 lety, ale na příkladu Pavla Pumprly člověk vidí, že se dá v takovém týmu prosadit i v době, kdy má člověk ještě spoustu let hraní před sebou. Mimojiné Nymburk podepsal i Martina Kříže s Tomášem Vyoralem, takže je vidět, že tým myslí i na budoucnost, což je velmi správné. Není to vždy jen o tom, nakoupit to nejlepší, co je, a pak vyhrávat. Někdy je třeba si hráče nějakou dobu přepracovávat k vlastním potřebám a je obecně známo, že ve věku do 25 let je hráč schopen se naučit více věcí a více jich vstřebat, než když je mu třeba už po třicítce a má už své návyky zažité tak, že se nedají odstranit.

Jaká očekávání máte s výhledem na nadcházející sezonu?
V médiích už proběhly informace, že zahraniční posily a zkušení Češi se budou soustředit celou sezonu zejména na evropské soutěže a čeští a mladí hráči by měli dostat pořádnou šanci v Mattoni NBL a v Evropě sbírat zkušenosti. I s přípravou bychom měli odehrát 85 zápasů, což je dostatečná dávka na to, aby všichni dostali pořádnou porci minut, celý tým šlapal, jeden za druhého dokázal zaskočit a vyhli jsme se tak únavě.

Co můžete nabídnout Nymburku jako svou hlavní přednost?
Já mu budu muset nabídnout hlavně to, co po mně bude trenér chtít. Chtěl bych co nejdříve zapadnout do skvělé týmové obrany, o kterou se Nymburk už pár let opírá, pochopit basketbalové zásady Nymburka, udržet si formu v útoku a zapracovat na doskoku na obou polovinách hřiště.

Jdete do klubu, který bude hrát Eurocup a VTB ligu, čekají vás tedy zápasy se soupeři zvučných jmen, což pro vás bude jistě velká zkušenost - očekáváte velký skok proti své dosavadní kariéře?
Ano, můj názor je ten, že hráč jde nahoru vždycky, když ho obkloupují lepší soupeři. Abyste se jim vyrovnali, musíte zrychlit všechny herní prvky a pak se taky zlepšujete jako hráč. Pokud jste pořád ve svém pohodlí a máte své jisté a rok co rok se utkáváte s těmi stejnými, tak žádný velký pokrok čekat nemůžete.

Letos bude výluka v NBA, řada tamních hráčů se přesune do Evropy - máte nějaké konkrétní přání, jakého hráče byste chtěl potkat na evropských palubovkách? Což takhle hrát osobku na Kobeho Bryanta?
Já osobně nevím, do jaké míry je realné, aby hráči typu Bryanta opravdu v Evropě hráli. Představa, že by takový hráč riskoval těžké zranění v turecké lize po 15 sezonách v NBA, se mi zdá trochu naivní. Ale pokud by k tomu došlo, tak by bylo skvělé konfrontovat své síly s nejlepším hráčem na světě. Bryant je můj idol, ale nesnažím se hrát jako on. Americký a evropský basketbal jsou hodně odlišné. Tady se střídá za chybičku v obraně, je tady vyšší intenzita, Bryant hraje pořád a jeho úkol je dát co nejvíc bodů a udělat to tak, aby tým vyhrál.

Jak zatím probíhá příprava a jak jste se vy sám připravoval přes léto?
Momentálně již pár dní trénujeme v Nymburce, je tady se mnou Martin Miklóšik, Martin Kříž, Tomáš Vyoral a Tomáš Holík, občas se k nám připojí Pavel Pumprla. Čekáme na zapojení celého týmu do přípravy, které proběhne 22. srpna. Smysl toho, že jsme začali dříve, je v tom, abychom si na prostředí tady v Nymburce jako noví hráči trochu navykli a zjistili jako to tu chodí - vzniklo to po dohodě trenéra Ginzburga s manažerem sportovních věcí Michalem Ježdíkem a myslím, že to byl povedený nápad, jsme zatím všichni spokojeni. Já osobně jsem se připravoval i individuálně, chodil jsem běhat a posilovat podle plánu Nymburka a jednoho mého známého atletického trenéra, jinak proběhla nějaká střelba a pár tréninků jsem během léta taky strávil ještě s NH Ostrava.

S kým z nových spoluhráčů se nejvíce znáte, je-li někdo takový? Vyzvídal jste u někoho, jak to chodí v nymburském klubu?
V podstatě neznám moc nikoho, pár slov jsem prohodil s Michalem Křemenem, Pavlem Pumprlou a Láďou Sokolovským, ale těším se na to, až všechny Čechy poznám, protože co jméno, to pojem v českém basketbale a každý má své silné stránky, které se dají okoukat a člověk se pak naučí i něco nového. Něco jsem zjistil od Marka Stuchlého, který je občas v kontaktu s Láďou Sokolovským, ale to byly spíš takové detaily ve stylu, jak se trénuje a kde hráči bydlí.

Už jste se bavil s izraelskými trenéry, nebo zatím jen s Michalem Ježdíkem? Případně o čem?
Zatím ne, myslím, že během dvou následujících týdnů něco takového proběhne. Předpokládám, že asi bude v plánu nějaké sezení s hráči a diskuze o tom, co se po nich chce a jaká bude jejich role. S Michalem jsme probírali hlavně věci přes léto, týkající se individuální přípravy a různého zařizování. Byl jsem nadšen tím, jak moc zapálený člověk pro svou práci to je a také tím,  jak skvělou atmosféru v klubu a na tréninzích momentálně vytváří.

Kdysi jste se zmínil, že v Nymburce je to pro mladé hráče velice těžké, že nedostávají tolik šancí. Máte stále tentýž názor?
Ono to neplatí jen pro Nymburk, ale pro všechny týmy v české lize, které mají ambice hrát o medaile. Nemají tolik času pracovat s talenty a spíše nakupují hotové hráče, kterým jen řeknou, co od nich chtějí a tím je to pro ně vyřízené. Z týmu Nymburka lze cítit posledních pár let změna, protože angažoval mladší hráče, kteří mají vrchol ještě před sebou a to byli Slezák a Pumprla a minulý rok Kříž a Vyoral.

Otázka reprezentace - proslýchá se, že trenér Budínský stál i o vás. Je to pravda a pokud ano, proč nereprezentujete?
Je to pravda, manažer reprezentace mi volal, ať přijedu, že jsem byl nominován do širší čtrnáctky. Bohužel jsem se ale musel omluvit, protože dlouhá série (myšleno cestovně Ostrava-Děčín osm hodin v autobuse) play-off mi způsobila problémy se studiem na vysoké škole, které jsem musel přes léto dohánět a dodnes nemám vše hotové. Jsem člověkem , který se řídí tím, že je třeba mít slušné vzdělání, aby se pak nestalo, že vás potká těžké zranění, klub rozváže smlouvu a vy můžete jít makat s lopatou. Slušně jsem se omluvil, uvedl důvody a nepovažuji se za hráče, který by byl momentálně pro českou reprezentaci nenahraditelný, takže šanci dostali další v pořadí. Považuji to za úplně normální věc a víc bych to zbytečně nerozváděl.