21.09.2011 10:19 Nejlepší playmaker minulého ročníku NBL Eugene Lawrence si jistě nástup k mistrovi představoval ve světlejších barvách. Rozhodně nemohl předpokládat, že do nového angažmá vstoupí po autonehodě, se sdrátovanou čelistí a maskou na obličeji. Avšak i když je stále hlavně na tekuté a měkké stravě, říká smířeně: "Naštěstí to byla jen čelist. Mohl jsem skončit daleko hůř."

Rodák z newyorského Brooklynu má za sebou úvodních deset dní přípravy a první zápasy za ČEZ Basketball Nymburk. Měl v nich velké obavy z kontaktu?

"Na začátku jsem byl při pick and rollech a clonách docela nervózní. Bojoval jsem s tím. Při poslední návštěvě u doktora mi ale řekli, že se to hojí dobře a je to už silnější, takže se každý den cítím líp."

Geno, vraťme se na začátek. Šlo o vážnou autonehodu? Trefil vás někdo?
Řídil můj kamarád a objížděli jsme jiné auto zrovna ve chvíli, když k nám z vedlejší ulice mířilo auto s jednou lady. My jsme se jí ještě snažili vyhnout, ale trefila nás zezadu a mě náraz hodil čelistí přímo do volantu.

Nedala vám tedy přednost?
V podstatě ne. My jsme ji ani neviděli, protože jsme byli za tím autem, co jsme před křižovatkou objížděli. Navzájem jsme se prostě neviděli, (z pohledu jejího zavinění) to bylo padesát na padesát.

Stalo se to v husté newyorské dopravě, nebo někde mimo centrální oblast?
Mimo. Ale mohlo to být ještě horší. Mohl jsem mít vážné zranění. Naštěstí to byla jen ta čelist.

Doktoři prý při operaci odvedli dobrý džob.
Jo, fakt dobrá operace. Dělali mi to ještě v New Yorku a moje čelist sedí jako dřív. A možná už za pár týdnů budu v pohodě.

Zkoušel jste i masku, ale prý jste ji odmítl. Nešlo to v ní?
No, byla hrozná. Zakrývala mi celý obličej a vůbec jsem neviděl do stran, což je pro rozehrávače fakt blbý. Musím vidět celé hřiště. Nemohl jsem ji proto nosit.

Už můžete jíst a kousat normálně?
Ne, ještě ne. Zatím pořád jím jenom měkčí věci, ale za dva týdny už bych mohl jíst skoro všechno, tedy s výjimkou jídel, co se koušou opravdu těžko.

Jde už po těch dvou týdnech říct, jak moc je odlišný herní systém Nymburka od toho, co jste zažíval v Prostějově?
Je, o hodně. Už se do toho ale dostávám. Musím si zvyknout na vysoké tempo, ale během pár týdnů to bude ok. Hrajeme hodně pick and rollů a rádi chodíme jeden na jednoho. A v tom jsem, myslím, dobrý. Dokážu tvořit pro spoluhráče. Mám na křídlech střelce jako Křemena, Simmonse, Wilsona, Palyzu a další. To pro mě bude super, protože když pronikám ke koši, obránci na mě nemohou moc vypomáhat. A když budou, můžu to poslat na volné střelce. Náš herní systém je pro mě výhodný.

Dalo by se to popsat tak, že nebudete muset vytvářet spoluhráčům tolik střel jako v Prostějově?
(směje se) To bude dobré i pro mě. Ušetřím tak energii do obrany, když v útoku budu mít po ruce další tvořivé hráče.

Soupisky soupeřů ve VTB lize budou mít zničující sílu. Jaké to bude, až půjdete v plné pardubické aréně jeden na jednoho proti srbské hvězdě a nové posile CSKA Moskva Miloši Teodosičovi, loňskému MVP Euroligy?
Na tuhle vrcholnou soutěž se těším moc! Budu mít šanci hrát proti velkým evropským jménům a musím být ready. Chci svůj talent ukázat celé Evropě, aby lidi poznali, kdo jsem. Až nastoupíme proti těmhle velkým týmům a hráčům, budu muset vytáhnout svůj nejlepší výkon, jakého budu schopen.

A jak realisticky vůbec vidíte šanci na průnik do základní části Euroligy?
V prvním zápase kvalifikace máme Banvit a od některých hráčů, co v Turecku hráli, vím, že to je fakt dobrý tým. My ale musíme udělat maximum pro úspěch a pak uvidíme, co se stane. A ta šance? Teď to vidím padesát na padesát.