Kolínský tým, verze 2011/12, Foto: BC Kolín

Jirko, byl i pro vás hráče ten zápas tak zajímavý, jak se zdá nám ostatním při pohledu na vývoj skóre?
Ano, takhle opravdu neprobíhá každé utkání. Bylo to vážně pořád na střídačku...

Pojďme po stopách jednotlivých úseků hry. Vy jste začali dobře, přestože jste měli za sebou dlouhou cestu autobusem. Čím to bylo, že jste v polovině první čtvrtiny vedli 16-8?
Těžko říct. Určitě to nebylo tím, že bychom se po té dlouhé cestě nějak speciálně rozcvičili. Šlo prostě o to, že se nám podařilo na začátku dát pár košů, a tím jsme se uvolnili. Taky bych řekl, že nás Inter trochu podcenil, protože oni nevstoupili do zápasu moc koncetrovaně.

Ve druhém hracím období domácí vyrovnali hru a následně zaútočili. Co byly jejich hlavní zbraně při dlouhé šňůře 16-0?
Myslím, že v tomhle úseku hry měli i trochu štěstí. Dokázali vlastně dát čtyři trojky ve čtyřech útocích za sebou, a to na nás dolehlo. My se potom snažili jejich nápor zastavit, chtěli jsme dávat rychlé koše, jenže jsme při tom byli zbrklí, střely jsme neproměňovali, a naše situace tím byla ještě horší.

V poločase jste prohrávali o čtyři body. Trenér Benáček vás musel v šatně asi hodně motivovat vzhledem k tomu, že jste druhou půli zahájili šňůrou (14-0) zase vy?
Abych řekl pravdu, už ani nevím, co přesně nám trenér v pauze říkal. Samozřejmě jsme ale doufali, že jsme lepší tým, a že se to projeví. Věděli jsme, že musíme začít víc běhat a taky lépe komunikovat v obraně.

Ještě čtyři a půl minuty před koncem jste vedli o patnáct bodů a vypadalo to s vaší výhrou jednoznačně. Pak ale domácí zase zabrali a ze stavu 56-71 se za tři a půl minuty dostali na remízu 72-72! Co se přihodilo? Mysleli jste si snad, že už máte výhru v kapse?
To bych ani neřekl. Oni hráli vabank, protože věděli, že jim nic jiného nezbývá, a to se občas vyplatí. Jejich rozehrávač (Kevin Bridgewaters - pozn.) sám trefil čtyři trojky prakticky v řadě a bylo to. Jeho střely ale nebyly vůbec jednoduché - všechno to byly pokusy poměrně z dálky a navíc přes bránící hráče.

Inter má v letošní sezoně z velké části nový tým, jak byste ho po tomhle střetnutí charakterizoval?
Doma budou určitě nebezpeční už jen proto, že mají poměrně specifickou halu, která je dost velká a starší. Zároveň mám pocit, že hráči Interu neustále hrají pod velkým tlakem svého trenéra (Stevan Tot - pozn.). Ten je prý velice náročný a na své hráče je neustále dost přísný nehledě na to, jestli zrovna prohrávají, či vedou o dvacet bodů.

V tomhle utkání bratislavský celek vyprodukoval víc pokusů za tři body, nežli za dva. Bylo to způsobeno vývojem zápasu, anebo je to opravdu mužstvo plné střelců?
Podle mě to průběhem zápasu nebylo. Oni mají opravdu hodně hráčů, kteří umí vystřelit, a dokonce i jejich pivoti (snad kromě jednoho) jsou schopni dát koš i z dlouhé vzdálenosti.

Zdá se, že hlavní postavou slovenského družstva je rozehrávač Kevin Bridgewaters. Co byste řekl na jeho adresu?
Je malý, hodně rychlý a nebojí se to zvednout. Střílí klidně i z rychlých protiútoků, nebo přes bránící hráče. Myslím si, že může konkurovat ostaním americkým rozehrávačům v lize, je ale fakt, že zatím nehraje příliš „hlavou". V tom je třeba rozdíl mezi ním a Rashem (Rashanem Amesem, rozehrávačem Kolína - pozn.): Bridgewaters je šikovný, ale hraje dost zbrkle.

V Kolíně jste sezonu zahájili dvěma výhrami a jste evidentně v dobré formě. Není vám proto trochu líto, že se odložil váš původně středeční zápas proti Prostějovu?
Volno sice má tu výhodu, že můžeme víc trénovat a na dalšího soupeře se pořádně připravit, ale teď by asi opravdu bylo lepší, kdybychom mohli hrát. Věřím, že na domácím hřišti bychom mohli Prostějov klidně potrápit.