5.10.2011 14:42 Břímě poodhalení černé opony včerejšího děčínského výbuchu na sebe za obhájce titulu vzal Radek Nečas, který bez okolků svůj vlastní výkon označil za tragický. A tragicky vypadala i hra celého týmu. Podle nymburské "čtyřky" ani ne tolik v obraně, jako především v útoku, kde procento střelby ze všech vzdáleností vykazovalo mrazivě nízké až nejnižší možné hodnoty - a to u trojek s bilancí 14/0. O tom, o pouhých 48 vsítěných bodech, o 27bodové propasti, ale i o dalších aspektech průšvihu na severu vypráví následující rozhovor.

Radku, proč byl celý zápas i výsledek až takovou katastrofou?
Z naší strany tam byl špatný začátek, kdy jsme se vůbec nedostali do tempa. A čím víc jsme chtěli něco změnit, tím víc jsme se dostávali do bludného kruhu, protože jsme se neměli o co opřít - o útok, obranu, ani o kombinaci. Samozřejmě v euforii hrajícímu Děčínu, když už pak vedl o víc, to začalo padat od všech hráčů a na to už jsme nenašli žádnou protizbraň.

Byla problémem hlavně nefungující střelba z dálky, nebo proč ještě jste se ani později nemohli chytnout?
Na střelbu jsme neměli tak volné pozice, Děčín bránil relativně slušně. My jsme se ale nedokázali pořádně odclonit a pak došlo k tomu, k čemu dochází, když se nám nedaří skórovat v postupném útoku - přecházíme k individualistické hře a tím se ještě víc podkopáváme. K tomuhle by se mělo přecházet, když se týmu i danému jednotlivci daří. My jsme se v krizi měli chytit spíš kombinací, než  to ostřelovat a řešit "zoufalkami", které jsme tam občas měli.

Už proběhla kritika ze strany kouče nebo vedení?
Kritika jistě může být, ale my všichni víme, že to byl průšvih. V podstatě jsme pokračovali ve hře z druhého poločasu ve finále kvalifikace Euroligy a nedostali jsme se ani přes 50 bodů, s čímž se soupeři nedá konkurovat. Děčín vyhrál skoro o třicet, ale doma dal 75, což není pro nás tak hrozné. Kdybychom třeba prohráli 70-100, mohli bychom říct, že neskutečně vybouchla obrana a vůbec všechno.

Zatím jste vůbec nezmínil, že to hlavně pro opory byl čtvrtý zápas v pěti dnech. I mezi fanoušky se o tom diskutuje, zda je to významně znát, nebo ne. I proto se zeptám, jaké procento byste únavě přiřkl, protože třeba agresivita, rotace a celkové nasazení třeba v obraně nebylo na vaší obvyklé úrovni.
Neřekl bych, že to hrálo roli. Naopak mi přišlo, že děčínští hráči byli unavenější než my. Možná ale jejich hra pramenila z té euforie, z toho, jak dřeli. My jsme se naopak později utápěli v bezmoci a od ničeho se nedokázali odpíchnout... Musím říct, že Euroligu jsme už nechali Euroligou a věděli jsme, co nás v Děčíně čeká, ale bohužel jsme se s tím neuměli vypořádat.

Vážně ten přeskok z kvalifikace o Euroligu do české ligy, který vás v různých obměnách bude potkávat čím dál častěji, nebyl takto na začátku sezony znát?
Ne, to určitě ne. Takhle budeme hrát celý půlrok. Budeme střídat ob čtrnáct dní v koloběhu pátek - neděle - úterý Eurocup, VTB ligu a Mattoni NBL. Už před sezonou jsem říkal, že ty porážky v lize můžou přijít, ale o třicet bodů to byl od nás propadák. Není to akceptovatelná porážka, kde by se dalo říct:  Jo, prohráli jsme, ale jedeme dál. Musíme se poučit. Ty přechody sem a tam budou čím dál častější a myslím, že na to už jsme si museli dávno zvyknout z minulých sezon.

S kolika porážkami v základní části jde tedy počítat?
Samozřejmě s co nejmenším počtem. Ovšem v momentě, kdy těch zápasů bude čím dál víc přibývat, už ta únava může hrát určitou roli. My budeme chtít vyhrát každý zápas, ale někdy prostě nebude den. Včera jsme ale zůstali (hlavou, výkonem) asi někde u Mladé Boleslavi, počínaje mnou, protože jsem hrál tragicky (validita minus 7). Tým neměl nikoho, kdo aby zavelel, abychom se aspoň na jedné straně hřiště mohli chytnout.  

Od prvního zápasu sezony vám nejde střelba z delších vzdáleností. Čím vším to je - není čas střelbu trénovat, chybí pozice, nebo čím ještě?
Do pozic se v zápasech dostáváme, ale neproměňujeme je. Teď nebyl moc čas mít speciální střelecké tréninky. Věnovali jsme se kondiční přípravě, sehrávání systémů, protože jsme se připravovali na kvalifikaci o Euroligu. Před tím jsme jezdili po přípravných zápasech a soustředěních a tolik času na procvičení střelby taky nebylo. Teď bude jen na nás, když to někomu nepůjde, aby chodil individuálně, pokud se najde v programu nějaký prostor, nebo při tréninku - ale to je už na trenérech. Určitě je tragické mít šestky kolem padesáti procent, střelbu z pole třicet a trojky nulové. S tím rozhodně nejde uspět ani na jedné frontě, kde letos budeme válčit.