Foto: BK JIP Pardubice

Jednatřicetiletý podkošový hráč přišel do pardubického klubu v roce 2009. Během uplynulých dvou sezon získal se svými spoluhráči dvě bronzové medaile v Mattoni NBL - v sezoně 2009/10 za 4. místo a v sezoně 2010/11 za 3. místo.

Již v minulém ročníku však jeho výkony značně limitovaly vleklé potíže se zády, a byť lídr BK JIP Pardubice v létě absolvoval měsíční pobyt ve vyhlášeném Rehabilitačním ústavu Kladruby a taktéž v následujícím období prošel celou řadou vyšetření, jeho zdravotní stav se nijak výrazně nelepšil.

Sám Martin se ke svému kroku obsáhle vyjádřil na webu svého klubu:

"Mé problémy se zády začaly z ničeho nic před rokem, loni v říjnu. Na 14 dní jsem vypadl z tréninkového procesu a intenzivně jsem rehabilitoval, poté jsem se znovu zapojil do tréninku. Přestože jsem na zlepšení mého stavu neustále pracoval s naším fyzioterapeutem, kolem Vánoc se potíže vrátily a přetrvávaly až do konce minulé sezony. V mých výkonech mě značně limitovaly, cítil jsem, že nejsem schopen prodat své basketbalové dovednosti. Po skončení sezony jsem strávil měsíc v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Strašně jsem věřil, že se dám přes léto do kupy, ale po prvním měsíci přípravy na novou sezonu přišlo obrovské zklamání, protože v prvním přípravném zápase v Nymburce se bolest vrátila."

"Absolvoval jsem všechna možná vyšetření, mimo jiné v Praze-Motole, kde mi sdělili, že záda jsou konstantně přetěžovaná i vlivem dědičných dispozic. Podstoupil jsem různé obstřiky, neustále jsem cvičil, ale vůbec jsem nebyl schopen plnohodnotně naskočit do tréninkového procesu. V současné době je můj stav takový, že bych musel podstoupit další několikaměsíční rehabilitaci, ovšem s nejasným koncem - vlivem toho, že na páteři je hodně degenerativních změn."

"Rozhodnutí ukončit hráčskou kariéru nebylo v žádném případě jednoduché, ale šlo o rozhodnutí, které ve mně už nějakou dobu dozrávalo. Basketbal znamená v mém životě hrozně moc. Miluji ho, hodně jím žiji, ale ne když mi dlouhodobě způsobuje bolest a nedělá mě šťastným. Už jsem nevěřil, že bych byl pro tento klub přínosem. Pardubický klub má velké ambice a potřebuje nejlepší hráče. Já už bych na to neměl. Momentálně budu dělat maximum, abych se zrehabilitoval pro běžný život."

"Závěrem bych chtěl říci, že se jedná čistě o moje osobní rozhodnutí. V žádném případě mě klub do ničeho netlačil, naopak, lidé z vedení klubu i realizačního týmu mě plně podporovali, abych do toho dál šel a hledal další cesty, jak se uzdravit a pokračovat v hráčské kariéře. Chtěl bych všem lidem v klubu velice poděkovat za to, jak mě po celou dobu podporovali a jak se k celé situaci stavěli. Velké díky patří také všem mým spoluhráčům, s nimiž jsem v Pardubicích hrál. Jsem nesmírně rád, že jsem mohl být součástí tohoto lidsky výjimečného kolektivu: tohle byla jednoznačně nejlepší parta, ve které jsem během své kariéry působil."

Generální manažer klubu Pavel Stara uvedl, že pro něj není příjemné komentovat zrovna takovou událost.

"I podobné věci jsou však součástí profesionálního sportu. V první řadě bych chtěl velice poděkoval Martinovi Markovi za celý náš klub a věřím, že i za naše obchodní partnery a fanoušky, za Martinovo víceleté působení v dresu Pardubic. Dále bych řekl, že jeho rozhodnutí ukončit hráčskou kariéru - byť jsme ho maximálně podporovali v jeho snaze vrátit se na hřiště - plně respektujeme.

Je naprosto jasné, že Martin Marek nám bude chybět nejen na hřišti, protože jde o citelné oslabení hráčského kádru, ale i jako kapitán. Byl to skutečně kapitán s velkým K s neocenitelným přínosem pro náš tým. V současné době jednáme s Martinem Markem o jeho případném dalším působení v našem klubu. Rádi bychom využili jeho zkušenosti, ale i vzdělání."