25.10.2011 10:34 Po přestupu z Opavy do bronzových Pardubic je na nyní již reprezentačního rozehrávače Michala Čarneckého upřena nadstandardní pozornost. Z týmu, kterému vládl bezmála třicet minut každé utkání, je nyní v celku, kde je jen součástí velkého soukolí, ač u kormidla stojí stále. To, že jeho čísla oproti minulé sezoně znatelně poklesla (v Opavě naposledy: 28,3 minuty, 7,9 bodu, 3,7 asistence, validita 8,9, nyní: 20,2 minuty, 4,5 bodu, 1,8 asistence, validita 6,5), však sám příliš neřeší, zásadní je pro něj statistika ztrát (loni 3,1, nyní 2,3), které ho trápí a za které sám sebe pranýřuje. O tom i mnohém jiném, včetně aktuální podkošové apokalypsy, podrobně hovořil s NBL.cz.

Michale, proč to byl o víkendu ve Svitavách nakonec takový boj (výhra 83-80)? Sehrálo svou roli i vaše oslabení (bez Marka, Pospíšila, Černoška)?
Na oslabení se vymlouvat nemůžeme. Máme kvalitní, vyrovnaný mančaft o 12 hráčích. Spíš bych se přiklonil k tomu, že jsme se asi uspokojili po první půlce a Svitavy v druhé půlce začaly bojovat a přehrály nás v obraně. My jsme nedokázali ubránit pick and roll George s jejich pivoty a nezvládali jsme si vypomoct na pivotech dole. Takže to přičítám jednoznačně obraně, která nám v druhé půlce totálně vybouchla.

Koncovku utkání pro vás musel zachraňovat až Maurice Hampton, že?
Ano, vyšly na něj důležité střely a my počítáme s tím, že je výborný střelec, který to umí vzít na sebe.

Vzletná slova přilétají na adresu svitavské kulisy osmi stovek fanoušků. Jak byste popsal atmosféru vy jako hráč?
Už i loni tamní publikum naznačovalo, že bude početné a že basketbal ve Svitavách táhne. Náš zápas, prakticky derby, to jen potvrdil. Publikum bylo výborné, hnalo domácí dopředu a to je jenom dobře pro český basketbal. Svitavy ukázaly, že budou táhnout a že budou jednou z bašt.

Kam  byste aktuálně zařadil svitavské prostředí na českém ligovém žebříčku?
Ještě jsme nehráli venku všude, ale řekl bych, že to teď je jedna z top atmosfér v republice.

Po oznámení konce kariéry Martina Marka a zranění Zbyňka Pospíšila jste jeli do Svitav ve dvou podkošových hráčích. Ze zápasu si navíc odnesl zranění další pivot Arnold. Kdo vám teď pro středeční zápas pod košem zbyde?
Ještě máme Peťu Bohačíka a mladého Martina Peterku, což jsou kvalitní hráči pod koš. A asi to budeme muset doplnit Jirkou Černoškem, nebo Coreym Muirheadem. Myslím ale, že se dokážeme přizpůsobit a nebude to náš handicap.

Pospíšil s Arnoldem tedy budou ve středu chybět?
Nechci nic přesného tvrdit, zatím jsou v léčení. Nemůžu to teď ani popírat, ani potvrzovat. Uvidí se po léčbě.

Před Svitavami jste měli výjezd do Prostějova, kde ve svůj prospěch domácí rozhodli až na konci. Co vám tam nevyšlo?
Udělali jsme několik zbytečných chyb v útoku i obraně, nechali jsme si dát snadnou trojku, v útoku jsme přišli o míč a Prostějov šel do trháku o deset bodů. Poslední čtyři minuty pak bylo těžké s takovým soupeřem obracet skore.

Jak se váš tým zatím v novém složení sžívá a sehrává. Začnu-li od vás, rozehrávačů, na vás osobně připadá zatím 20 minut, na kolegu Tótha 12, kdo tedy řídí hru zbývajících osm?
Na rozehře alternuje Lukáš Kotas. Je to trenérova taktika, kdy se mění naše hra a můžeme využít výšku Coreyho Muirheada na pozici tři nebo čtyři. Lukáš Kotas umí míč převést, zahrát zády ke koši, má i výbornou obranu, takže je to taktická věc.

Počítalo se s Kotasem i před sezonou, že se bude na rozehrávce objevovat, nebo to vyplynulo až ze zápasů v sezoně?
Spíš to vyplynulo z našeho systému a hry. A Lukáš ukázal, že mu to tam jde. 

Jak vy osobně cítíte po 8 zápasech tu obtížnost adaptace po příchodu z Opavy? Je to těžší, než jste čekal?
Neřekl bych, jestli to je těžší. Spíš se pořád sžívám s novými hráči a neustále mě limitují zbytečné ztráty. Strašně chci vymýšlet a být týmu platný, ale spíš ho srážím dolů. Potřebuju se uklidnit, zjistit, co který hráč potřebuje, jak reaguje, jakou mu mám dát přihrávku. K Tomáši Tóthovi bych řekl jen to, že se do toho po zranění pomalu dostává, odboural ten blok v hlavě. Ve Svitavách už předvedl, že to je jiný Tomáš. Zahrál výborný zápas, za což jsem rád. Je to kvalitní hráč, kterého ještě budeme potřebovat.

Jaký je to pro vás nezvyk klesnout z téměř 30 minut v Opavě na 20 v Pardubicích a být efektivní a produktivní v omezenějším čase uvnitř ambiciózního týmu?
Ve hře tohle nepociťuju. Tady mám úplně jinou úlohu než v Opavě. Tam jsem musel tvořit, tady na to jsou hráči nebo systémy, které rozehraju a kluci už je dohrají. A ty minuty? Na to jsem byl připravený, s trenérem Slowiakem jsme se o tom bavili, že určitě tolik minut nebudu dostávat. Psychicky jsem na to tedy byl připravený, i tělo to cítí, že není tak unavené a líp regeneruje. Takže jsem spokojený.

Co aktuální bilance 6-2 (prohry doma s Levicemi a v Prostějově), jak ta zapadá do rámce vašich očekávání?
My jsme očekávali, že to teď budeme mít 8-0. S Levicemi to byla blbá tříbodová porážka v zápase, který nám absolutně nesedl. Z naší strany to bylo hodně špatné. A Prostějov? Nechci nijak snižovat jeho kvality, ale oproti loňsku určitě nemají lepší mančaft a my jsme doufali ve výhru a v to, že tam ukážeme svoje kvality. Koncovku jsme ale nezvládli a Prostějov byl lepší.