1.11.2011 07:46 Pražští vysokoškoláci byli před sezonou pasováni na jednoho z outsiderů soutěže. Tým sice opustili zahraniční hráči a nově složený celek zdálky připomínal mateřskou školku, přesto kouč Scalabroni lišácky namíchal velmi pestrou kombinaci mladého elánu a zkušeností Sedmáka, Votroubka či Soukupa. Právě posledně jmenovaný se pro NBL.cz rozpovídal o těsné svitavské prohře, pocitech z nového angažmá a pozitivního dojmu ze hry i výborné party v kabině USK.

Milane, co bylo hlavním důvodem vaší porážky ve Svitavách?
Ve vyrovnaném utkání jsme po tři čtvrtiny měli mírně navrch. V zápase, kde nepadá až tolik bodů, rozhodovaly v závěrečné fázi maličkosti, které se v konečném důsledku nasčítaly do finální podoby výsledku (64-71). Netroufnu si říct, v čem byl tým ze Svitav lepší. Snad v agresivitě pod oběma koši a přesnějším zakončování v důležitých momentech. Proto zaslouženě vyhrál.

Tři čtvrtiny jste tedy měli navrch, ale v té poslední padli 14-28. Čím to, že na vás domácí tak vlétli?
Nemyslím si, že by tým Svitav na nás nějak vlítnul. Tempo hry i taktika byla stejná - hrál stále svou hru, která mu bohužel v poslední čtvrtině přinesla vyšší efektivitu než naše hra našemu celku. Svitavy dokázaly využít našich problémů s fauly, které nás donutily snížit agresivitu v obraně. Oproti tomu náš tým v poslední čtvrtině neproměnil hodně střel z dobrých pozic zpod koše, které jsme měli proměňovat. Tím postupně Svitavy stáhly náš náskok, získaly větší sebevědomí a s podporou publika zápas otočily.

Vášemu týmu se v utkání nedařily trestné hody (16/8). Přisuzujete to nervozitě, nebo svázanosti na čáře trestného hodu?
O nervozitě bych nehovořil. Trestné hody jsou o zažitém stereotypu a hlavně jak se na šestky hráč koncentruje a jak eliminuje všechny možné negativní vlivy, které na něj v daný okamžik působí. Máme tým výborných pozičních střelců, ale bohužel i tohle se stává. Určitě by náš tým měl v utkáních mít vyšší procento úspěšnosti trestných hodů.

Vaši podkošoví hráči Sedmák se Slavíkem měli brzy problémy s fauly. Byla i tohle voda na mlýn pro silné domácí podkošové hráče Horáka a Mena (spolu 33 bodů)?
Určitě ano. Oba odehráli výborný zápas. Jsou velmi atletičtí a silní pod košem. To, že naši pivoti měli brzy problémy s fauly, k tomu výrazně přispělo. Bylo to jistě zapříčiněno dobrou agresivní hrou zejména Horáka. Na druhou stranu mně bylo našich pivotů občas líto. V hodně případech proti tak silnému hráči jako Horák bránili dobře, tvrdě a dle mého názoru čistě. Problém je, že to asi není v NBL tolik zvykem - až takto tvrdé souboje pod košem -, a je potom těžké se přizpůsobit nastolenému metru rozhodování.

Přejděme k vám osobně. Jak jste zatím v USK po příchodu z Plzně spokojený?
V USK spokojený jsem. Pro basketbal jsou tu velmi dobré podmínky. Už v přípravě bylo poznat, že v týmu je určitá pozitivní energie a síla, které slouží jako základ dobrým výsledkům. Hodně mě proto mrzí tři těsné prohry (Prostějov, Pardubice, Svitavy) z posledních zápasů. Sezona je dlouhá, ale pokud náš tým vytrvá a bude na sobě dále pracovat, myslím, že za konečné umístění a předváděnou hru se nebude muset vůbec stydět. A co je pro mě důležité, je kolektiv. Tým je dobře složený, rozumíme si nejen na hřišti a basketbal mě o to více baví.

Když obě angažmá porovnáte, v čem je to pražské odlišné od plzeňského?
Oba týmy mají víc společného než odlišného. Ale USK je přece jen na prvoligové scéně delší dobu. Od toho se odvíjí i trochu profesionálnější přístup, zkušenosti a o trochu vyšší ambice. V Plzni jsem byl maximálně spokojený. Lidem kolem klubu, hráčům a trenérům moc přeju, aby tam NBL zakotvila na delší dobu. V obou týmech dostávají příležitost mladí čeští hráči, což je pro náš basketbal obrovským přínosem.

Proti Svitavám jste zaznamenal 14 bodů. Přesto vaše minutáž i bodový průměr oproti loňsku klesly. S tím asi spokojený být nemůžete.
Každý hráč raději hraje, než sedí na lavici. Já jsem však nepřišel do USK s přehnanými osobními ambicemi. Myslím, že to je i jeden z důvodů, proč mě USK oslovil. Jsem týmový hráč a úspěšné hře a výsledkům podřídím vše. Statistiky mě příliš nezajímají. Důležitý je výkon týmu na hřišti. Například kvalitní obranu a práci pro tým nezměříte. Má slibně se rozvíjející kariéra je pestrá a hodně ovlivněna zraněními. Nyní jsem zcela zdravý a cítím se velmi dobře. Někde uvnitř mě je touha potvrdit talent a potenciál, který jsem neměl možnost během několika let zužitkovat. Vím ale, že to je obtížné a na prvním místě musí být vždy tým. Každý hráč má v týmu trenérem určenou svou roli, a pokud jí akceptuje, je to základ úspěchu a naopak. Basketbal mě ohromě baví, moje zkušenosti od špičkových evropských trenérů, hráčů a klubů rád předávám mladším hráčům. Mám radost, jak naši mladí hráči dovedou konkurovat zkušeným, cizinci posíleným týmům. To je to, co mě v USK a v basketbale naplňuje.