29.11.2011 13:19 V nedělním podvečeru se na severu Čech odehrály dva interesantní špíly - v tom prvním si Děčín před televizními kamerami poradil s ostravskou Novou hutí a ve 26 kilometrů vzdáleném Ústí se odehrál ještě vyrovnanější mač mezi domácí Slunetou a svitavskými Tury. Hosté pod taktovkou dvojice Meno - George dlouho sahali po výhře, ale vlastními chybami se o něj v závěru připravili. Ústecký nováček tažený hlavně nezastavitelným rozehrávačem McFaddenem díky šestému vítězství v sezoně svého soka také přeskočil v tabulce. O pocitech z nepovedeného střetnutí, svých zdravotních peripetiích i víře v prolomení šňůry porážek si povídal NBL.cz se svitavským pivotem Ladislavem Horákem.

Láďo, mísí se ve vás po porážce v Ústí pocity hořkosti a velkého zklamání?
Celý zápas byl velmi vyrovnaný a na konci se štěstěna obrátila na stranu Ústí. Odešli jsme samozřejmě zklamaní, ale s pocitem, že jsme pro vítězství udělali maximum. Proměnit o dvě tři střely víc, bylo by to o něčem jiném, ale na kdyby se nehraje.

Zápas jste přitom měli velmi slušně rozehraný a ještě čtyři minuty před koncem vedli 72-66, jenže pak přišlo pět vašich ztrát a Ústí otočilo. Z čeho vaše ztráty plynuly?
Od trenérů z lavičky byly pokyny hrát jednoduše, což se nám nedařilo. Když to řeknu jednoduše, neunesli jsme tíhu koncovky a Ústí to tvrdě trestalo.

Byl po zápase kouč Tomáš Pětivlas hodně rozladěný, že jste tak dobře rozehraný zápas dokázali ještě ztratit?
Ano, hlavní trenér i asistent byli určitě zklamaní, ostatně jako celý tým. Po zápase v šatně nebyl žádný řev nebo něco podobného. Řekli nám, že po dnešním zápase máme na čem stavět a nemáme se za co stydět. Myslím, že to bylo právě to, co jsme potřebovali slyšet, zvedli nám tím hlavy a dali potřebnou sílu do dalšího zápasu.

Domácí proměnili jen jedinou trojku z patnácti pokusů, ale měli o 22 střel za dva body více než vy (51-29). To je alarmující číslo!
No o tom jsem ani nevěděl, ale máte pravdu, je to dost velký rozdíl. Asi se o tom s klukama v kabině pobavíme, proč to tak bylo.

Vy sám jste nastoupil po dvoutýdenní absenci. Cítil jste se již úplně fit nebo jste byl nějak limitovaný?
Moje absence byla od začátku listopadu, kdy jsem si poranil vazy na pravém prsteníčku. Do zápasu s Ostravou jsem nastoupil, ale injekce na bolest fungovala jen chvilku, pak jsem musel odstoupit. Na zápase v Kolíně jsem byl připravený už tak na 70 procent. No a posledních 14 dní mě skolila viróza - týden horečky. Před zápasem v Ústí jsem tři dny trénoval, ale každý večer se mi vracely teploty. Zápas v Ústí byl pro mne tedy křest ohněm. Čekal jsem, že se budu cítit mnohem hůř a myslím, že mých dvacet minut na hřišti byla hranice, abych nezkolaboval. (směje se)

Momentálně máte na kontě tři porážky v řadě. Dá se to už nazvat krizí?
Musíme být objektivní a podívat se na naše soupeře - Děčín, Nymburk, Ústí venku. Kromě Ústí to nejsou soupeři, které budeme běžně porážet. Snažím se být a jsem optimista a věřím, že se karta obrátí.

Právě v dalším zápase hostíte nováčka z Chomutova, kterému jste v prvním měření sil podlehli 83-105 a máte mu tedy co oplácet. Věříte, že nepříjemnou sérii proher už zlomíte?
Do procesu by se měl konečně zapojit i Radim Kramný a s ním v sestavě budeme zase o něco silnější. Ano, věřím, že právě tento zápas nás nakopne a ukončí naši černou sérii...

Berete jako výhodu, že za Levharty nebude moct nastoupit nejlepší střelec týmu Rob Löwery, který vám navíc v prvním zápase nasázel 26 bodů? (v době konání rozhovoru ještě nebyl potvrzený odchod Dereka Wrighta).
Je to pro mne nová informace, jestli je zraněný, přeju mu brzký návrat na palubovku. Jestli je to výhoda, se ukáže až v zápase, jeho role se může zhostit kdokoliv jiný. Tým Chomutova má více schopných skórerů.