8.12.2011 08:33 Zatím největší drama letošní sezony bylo k vidění v duelu 16. kola na Folimance. Domácí mladý tým nakonec Astrum Levice udolal, ale až v druhém prodloužení! To si vynutil trojkou v posledních vteřinách prvního nastavení slovenský reprezentant v dresu USK Praha Peter Sedmák. Druhého nejlepšího střelce soutěže jsme se zeptali, jak velké drama viděl on sám.

Folimanka byla svědkem ohromného dramatu. Jak jste ho celé prožil, Peter?
Začali jsme dobře, hlavně v prvním poločase. V půli jsme vedli o 12 bodů. V druhé půlce třetí čtvrtiny postavily Levice zónu, chytily se, uklidnily, začaly hrát dobře, dařilo se Grantovi a u nás bylo vše přesně naopak. A potom ta prodloužení... Tam jsem se teprve začal já osobně cítit dobře. Do té doby se mi moc nedařilo a nějak jsem nebyl ve své kůži.

Levice táhl nejen bodově Keaton Grant (34 bodů, 12 doskoků). Čím to, že se vám ho nedařilo zastavit?
On těžil hlavně z pick and rollu. Umí to dobře číst, má dobrou střelu i vnik. Je to takový komplexní hráč. Věděli jsme, že je nejlepší střelec ligy, ale i tak nám dal hodně bodů. Dělá problémy všem týmům. Je to dobrý hráč a těžko se zastavuje. My jsme se připravovali i na Bernarda, který nakonec s týmem nepřijel. Jeden hráč vám může dát i 30 bodů, hlavní ale je, aby se k němu výrazně nepřipojil nikdo jiný, což se nám podařilo.

Trenér Bálint vás vedl (jako asistent) i v reprezentaci Slovenska a dobře vás zná. Cítil jste, že se na vás třeba v obraně Levice víc zaměřily?
Zná mě dobře. Ví, co jsou moje plusy a minusy. Na to i ty hráče připravoval. Nepociťoval jsem však na hřišti něco výjimečného. Snažil jsem se obránce číst a volit střely nebo přihrávky, které vyplynuly z herní situace.

V druhém poločase se USK, zvláště proti zóně, střelecky nedařilo. Mají na to vliv i nové koše, které byly v rámci rekonstrukce haly instalovány?
Je pravda, že s nimi nejsme ještě tak sehraní. Tyhle jsou zase na druhou stranu standardní Monda, která jsou ve všech velkých halách. Trošku tam hrály roli ty nové obroučky, tmavší pozadí za deskou a tak dále. Nevím. Každý hráč se s tím vyrovnává jinak. Já doufám, že si na to zvykneme co nejdřív a budeme mít opět výhodu domácího prostředí. Když hráči jako hosté do haly přijdou, tak šatny je trochu postraší, ale když vyjdou po schodech na horu, uvidí plnohodnotnou halu. To si pomatuju z dob, kdy jsem tu hrál proti USK. Třeba jsem střílel a říkal si, že tohle už tam musí spadnout, ale obroučky byly tvrdé a z koše to vyletělo. Je to asi o hlavě, jak si to každý srovná. Každopádně hala teď vypadá super.

První prodloužení skončilo 4-4! Vy jste z toho za domácí dával 3 body v posledních vteřinách po timeoutu. Závěrečný signál se tedy hrál pro vás?
Ne, ne. Měli jsme to hrát na Stana (Votroubek), ale měli jsme víc variant, protože jsme věděli, že se na něj budou koncentrovat. Bránili ho hodně od míče, takže jsem se uvolnil já na trojce. Říkal jsem si, že už nezbývá moc sekund, tak že to vystřelím. Trochu jsem se srovnal a dal jsem. Byla to šťastnější střela, ale věřil jsem, že by tam mohla spadnout.

Odehrál jste v utkání víc než 40 minut, Šotnar třeba 46,5. Jak jste se cítil v neděli ráno?
Já už jsem se cítil zle po zápase. Seděl jsem v šatně a tu únavu i přes euforii cítil. Dlouho jsem nehrál tolik minut v kuse. Druhý den to bylo ještě horší, ale šel jsem se projít a únavu vyplavil.

Jste na 6. místě tabulky a snažíte se dostat do A1. Vzali jste tímto dramatem Levicím možnost dostat se před vás?
Oni už prohráli vlastně sedm utkání v řadě, což už dost působí na hlavu. Myslím, že mají ještě šanci, mají velmi kvalitní tým, ale určitě jsme jim to zkomplikovali. Budou muset vyhrávat téměř vše a čekat na zaváhání soupeřů.

Kudy vede cesta do TOP 6?
Svitavy a Ostrava jsou takoví největší konkurenti na A1. Musíme vyhrát v Ostravě a doma s Tury. I to Ústí tam je. Doma chceme porazit někoho tabulkově silnějšího, ale hlavně potvrzovat s těmi tabulkově hůře postavenými. My nehrajeme nikdy se slabšími soupeři. Pro nás je každý těžký.

Jaké jste měli ambice před sezonou a jaké jsou teď?
Ambice před sezonou byly dostat se do play-off. Teď se to změnilo na to, abychom se dostali do A1 a postoupili tam přímo. Je to odvážné, protože ty ambice jsou vysoké, ale máme k tomu dobře našlápnuto a není to nereálné. Před sezonou nás brali za mladý tým, co skončí na 12. až 14 místě. Začali jsme dobře, prohráli těsně v Děčíně a vyhráli jsme, co bylo třeba. Mladí se ukázali jako konkurenceschopní a že je třeba je i přes jejich věk brát vážně. Ukázalo se, že můžeme v A1 hrát a chceme to dokázat. Velkým přínosem je, že je tu dobrý kolektiv a v šatně to funguje. Podmínky pro basketbal jsou tu výborné, nemusíme se starat o jiné věci, můžeme myslet jen na basket. Když to dáte do hromady, tak máme to, co máme.

Jste druhým nejlepším střelcem NBL (19,56) za již zmiňovaným Grantem (20,56). Nebývale jste se zlepšil. Čím si to vysvětlujete?
Já jsem do USK šel s tím, abych to bodově táhl a byl jedním ze základních kamenů. Snažím se tu roli plnit a potvrzovat. Hraje se hodně akcí na mě a já mám tak spoustu příležitostí bodovat. Vyplívá to ze hry.