Chad Barnes (vpravo), Foto: ČEZ Basketball Nymburk

Chade, kde jste zápas začali ztrácet?
No, ve třetí čtvrtině jsme měli těžký start. Nymburk rád běhá a má na to i dost hráčů, co lítají po hřišti tam a zpátky. Ne že bychom to tam vyloženě ztratili, ale my musíme proměňovat střely, abychom měli vůbec šanci. Protože oni, jakmile v obraně doskočí, jsou hned pryč.

Jak zásadní byly pro vás faulové problémy Fielda (3) a Amese (2) v prvních minutách zápasu?
Jasně, že nám to situaci ztížilo. Věděli jsme, že tu bude nepřátelské prostředí, že se může stát, že nedostaneme moc faulů a naopak proti nám jich bude víc. A když domácí začali útočně doskakovat a měli střely z druhých šancí, faulovali jsme a bylo to pak složitější. A s těmi fauly dvou našich top hráčů Richarda a Rahsaana ještě o něco víc.

Do zóny jste pak v obraně už na konci první čtvrtky museli?
Ano, abychom naše opory uchránili od dalších faulů. Nymburk navíc dával velmi dobré přihrávky dolů na jejich dlouhé, kteří z toho skórovali.

Je to vždy spíš špatné znamení, když tým musí do zóny?
To zase ne. Prostě se změní strategie. A proti Nymburku se obrany musí měnit, i proto, že oni mají spoustu hráčů, které mohou točit, a u nás to stojí na plus minus sedmi lidech. Takže aby tito hráči mohli odehrát zápas s určitou energií, tak tu obranu musíme změnit a v tomhle zápase nám to i pomohlo.

Vy jste pak v zóně zůstali vlastně až do konce utkání, že?
Jo, Nymburk s ní měl jisté problémy, tak jsme u toho zůstali. A měli jsme šanci.

Když vás Nymburk od třetí části nutil do těžkých střel, přišlápl obranu hodně? A přebíral tam víc vaše clony?
Ano, něco upravili, stejně jako my. Mně třeba ztěžovali přijetí míče. Lawrence se na mě nalepil už od výhozu míče pod naším košem, abych byl co nejmíň u balonu, bránil mě hodně fyzicky. Wilson totéž prováděl s Fieldem a Pumprla s Amesem. Abychom se nadřeli na každou střelu. A jak jsme minuli, byli okamžitě v trapu.

Změnilo se na obou stranách něco oproti prvnímu zápasu?
To určitě. V prvním zápase šlo hlavně o to, že Nymburk výborně střílel. Ten den by porazili i Chicago Bulls. Prostě neminuli a to pak, upřímně řečeno, nešlo vyhrát. Teď jsme chtěli hrát o něco agresivněji. Jenže taky jsme už hráli čtvrtý zápas za sebou venku, to je nejtěžší úsek, jaký nějaký tým v NBL mohl mít. Čtyři těžké soupeře a všechny venku (Prostějov, Pardubice, USK, Nymburk)! Přesto jsme bojovali, a i když už jsme toho měli dost, máme teď aspoň pár dnů volna.

Od začátku Kolína v NBL to teď má váš tým s Nymburkem 0-17. Kdy může přijít čas na zapsání čísla 1 na vaši stranu?
Doufám, že ta šance tuhle sezonu přijde. Proti tak dobrému týmu musíte hrát... skoro potřebujete pomoc andělů, abyste je zvládli porazit. Můžou do hry nasadit deset až dvanáct konkurenceschopných hráčů a my jich máme sedm. A když v obraně začnou s presinkem, musíte střílet jako králové. Abychom mohli tu šanci mít, museli bychom střílet s úspěšností 60 procent.