Foto: BK JIP Pardubice

Ondro, začněme u vás.V základní části jste odehrál všech 26 zápasů s průměrem téměř 14 minut na utkání. Jste se svou vytížeností spokojený?
Ano, s tím jsem spokojený a snažím se každou minutu na hřišti co nejlépe využít.

Váš dlouhodobý průměr činí 6 bodů na utkání, ale od 7. ledna jste během 6 ligových zápasů zaznamenal hned 68 bodů. Jako byste po Novém roce ještě více ožil.
Je to tak, začalo se dařit a hrál jsem i víc minut, což bylo způsobeno zraněním několika spoluhráčů a já jsem toho využil. Dokonce jsem dostal i několikrát šanci v základní pětce.

Dobré výkony jste nepředváděl jen v lize, ale i v Poháru Eurochallenge. Byla to obrovská zkušenost nastoupit proti hvězdám Fuenlabrady či Besiktase?
Pro mě je to zatím největší basketbalová zkušenost a ty zápasy jsem si moc užil. Navíc jsem mohl nastoupit v základní pětce, takže to pro mě byl opravdu skvělý zážitek a jen škoda, že jsme ty zápasy nevyhráli.

Je konkrétní hvězda z těchto týmů, o níž by se vám třeba ještě před rokem ani nesnilo, že proti ní sám nastoupíte?
Tak v Istanbulul to byl Carlos Arroyo, který má asi 600 zápasů v NBA. A pak bych jmenoval Adama Morrisona, který byl trojkou draftu.

Jako svůj sportovní vzor jste uvedl otce Lubomíra, který je asistencem pardubického kouče Slowiaka. Má na vás otec přísný metr?
Jojo, nic mi nedá zadarmo a na tréninku na mě nepíská fauly. (směje se) A taky, když hraju za Hradec Králové (hostování v 1. lize, otec v Hradci také trénuje), tak mi třeba určité chyby vyčítá více než ostatním hráčům.

Probíráte s ním a bratrem basketbal i doma? Nebo matka vaše debaty včas zatrhne?
To my basket probíráme po každém zápase a ještě horší je, když se prohraje, to se hádáme víc. Většinou když se vyhraje, tak se to tolik nerozebírá a je klidný večer. A co se týká mamky, tak ta basket taky hrála, tak ho rozebírá s námi. (směje se)

Zmínil jsem vašeho o čtyři roky mladšího bratra. Jaký spolu máte vztah? Soupeříte spolu a hecujete se?
S bráchou máme ten nejlepší vztah. Moc spolu nesoupeříme a spíš se podporujeme a hecujeme, kdo dá víc bodů v zápase nebo kdo hrál líp. Občas soupeříme ve střelbě nebo když výjimečně hrajeme proti sobě 1 na 1 na tréninku.

Trénujete společně během letních měsíců?
Během letní pauzy spolu netrénujeme, protože jsme loni byli oba s reprezentací.

S kým z pardubické kabiny si nejvíce rozumíte?
Tak to je těžké říct, s kým si nejvíce rozumím, protože všichni spoluhráči jsou v pohodě a vycházíme skvěle mezi sebou. Ale asi bych jmenoval Coreyho (Muirheada). Občas spolu zajdeme na oběd a už jsme byli i v kině. (usměje se)

O kvalitní práci s mladými hráči na východě Čech svědčí i nedávný odchod sedmnáctiletého Petra Heřmana do španělské Canarias Basketball Academy. Jaké jsou vaše sportovní cíle? Máte nějakou vysněnou destinaci, kam byste chtěl do zahraničí zamířit?
Nějakou konkrétní vysněnou destinaci nemám, ale samozřejmě bych neodmítal Španělsko nebo možná Itálii. A co se týče budoucnosti - tou jsou pro mě Pardubice.

Nelákalo i vás odejít jako mladý do zahraničí na zkušenou podobně jako Heřman či Jan Veselý?
Ne, mě to tak nelákalo, chtěl jsem zůstat v Pardubicích. A Veseláč (Jan Veselý) to dotáhl do NBA, tak jsem zvědav, kam to dotáhne Heřmik (Petr Heřman).

Pojďme k týmu. Po základní části jste obsadili 3. místo. Vládne v Pardubicích spokojenost s touto částí sezony i s bilancí 19-7?
No sice nás určitě mrzí domácí porážky s Levicemi a Ostravou - a myslím, že tam můžu počítat i tu s Prostějovem. To byly zápasy, které jsme mohli zvládnout a vyhrát, ale jsme spokojení a teď nás čeká nadstavba, kde se toho ještě může hodně změnit.

Los pohárového Final-8 České pošty vám za soupeře pro čtvrtfinále přiřknul pražský USK. Jak si na Pražany věříte a jaké jsou vaše celkové pohárové ambice?
Chceme se dostat co nejdál - to znamená přejít přes USK a pak nás bude čekat v semifinále Nymburk. Bude to těžké dostat se přes něj do finále, ale ne nemožné.