18.02.2012 09:22 Přikulhal zpátky do haly z masérské místnosti a požádal, zda může při rozhovoru stát. Koňar, který utržil v pohárovém semifinále s Prostějovem, nebyl vůbec nic příjemného. A v 36 letech všechno bolí víc než ve dvaceti, a taky se to déle hojí. Jenže ani bolest nebyla pro Levella Sanderse překážkou v tom, aby se stal hlavní hvězdou ohromné bitvy. Stejně jako Jaromír Jágr může hrát NHL ve čtyřiceti, on může ve stejném věku působit v NBL. A dál ukazovat svou nesmírnou platnost. Jeho 21 bodů položilo základní kámen k historické výhře Děčína, který se po zdolání Prostějova probil vůbec poprvé až do finále jedné z domácích soutěží.

Elle, tohle se přihodí možná jednou za kariéru, mít velké finále nějaké soutěže v domácím prostředí, navíc proti obhájcům z Nymburka, které jste tu v úvodu sezony rozprášili. Jaký to je pocit?
Nevím, co přesně říct. Já se na to dívám prostě jako na další zápas...

Dobrá, ale po Děčín jako klub to bude přece jen něco víc...
Jasně, pro klub to je velká věc. Ještě nikdy tu nebylo finále, takže to je prestižní záležitost. Samozřejmě proti Nymburku tam je ještě speciální motivace navíc. Jsou nejlepší v lize, hrají všechny ty mezinárodní soutěže. Fakt se těším.

Vzhledem k právě zmíněným okolnostem se zdá až podivné, že hala nebyla plná (680 diváků z kapacity 1200). Proč myslíte, že nebyla?
Dost možná si někteří nebyli vědomi, co bylo dnes v sázce. Vlastně i já se to dozvěděl až před zápasem, kdy kouč zmínil, že Děčín ještě nebyl v žádném finále. Proto asi i spousta fanoušků byla jako já, netušila, jak velký zápas to je. Plus ani ve čtvrtfinále nebylo tak plno, lidi asi mají jiné věci na práci. Přesto atmosféra byla perfektní.

Pokud ale nebude plno ani na finále, už nebude něco v pořádku, ne?
Já to řeknu takhle: sám čekám, že hala bude plná pokaždé. A i teď doufám, že lidi přijdou a atmosféra bude parádní. Ale i když narváno nebude, my pořád budeme hrát stejně, na maximum.  

V první půlce jste měli jen 9 úspěšných střel z pole, skoro jste se nedostali k bodům zpod koše. Co tam bylo špatně?  
I přes upozornění trenéra jsme nedodržovali naše systémy, i já jsem v tom několikrát chyboval. A tohle jsme měli dělat líp, být trpělivější, stavět dobré clony, které na rozdíl od nás zprvu stavěl dobře Prostějov. V druhé půlce už to ovšem bylo lepší.

Už po 31 minutách jste si udělal proti střele soupeře nenutný 4. faul. V té době jste byl už dlouho jediným rozehrávačem týmu, jak velké obavy jste tam měl?
Neměl jsem žádné. Mrknul jsem na kouče, který mi jen naznačil, abych to už uklidnil. Vím, jak se uchránit faulů, když to je skutečně potřeba. Vyhýbal jsem se ošemetným situacím. Prostě jsem jen byl opatrnější.

Zajímavá věc se stala v poslední čtvrtině: kouč Budínský si vzal time za vedení 62-50. Proč to podle vás udělal?
Asi proto, aby nám dal oddech. I mně, když jsem musel obstarávat rozehrávku sám. Tempo hry bylo hodně vysoké. A taky nás uklidnil, abychom se nikam nehonili.

Jak těžký to pro vás byl moment, když vy a Boyer jste jako dva hlavní rozehrávači nebyli ani na lavičce, a do hry musel 18letý Bejček?
Nebylo to vůbec zlé!... Nechci teď nikoho kritizovat, ale spousta týmů by z naší situace uměla těžit. Prostějov se však ani nesnažil na nás vlítnout, presovat, dokonce šli v obraně do zóny! Takže když jsem tohle viděl, nebál jsem se. Kdyby nás presovali, možná bych si řekl, že to bude pro mladého Bejčka šichta, ale takhle to bylo dobré.

Když jste po srážce na půlce utržil koňara a ležel na hřišti, věděl jste hned, že budete moct pokračovat?
Jóó, jasně. Trenér se mě jen zeptal: "Můžeš hrát?" Já řekl: "Jo." A on ještě: "Jsi na sto procent?" A já: "Ne." Musel jsem hrát i s bolestí. Na chvíli to ještě zkusil John Boyer, ale s tím kotníkem to nešlo. Tak trenér zkusil Bejčka a pak se vrátil ke mně. Mohl jsem zápas dokončit, ale ve finále to možná bude jiná story, protože to přes noc asi ztuhne.

Co podle vás rozhodlo při obratu ve třetí čtvrtce, kdy Prostějov vypadal dobře a vy jste byli skoro bez obou rozehrávačů a ve ztrátě minus 7 bodů?
Basket je o proměňování střel. A Alič s Pomikálkem nás zvednuli několika skvělými trojkami, to nám otevřelo zápas. Navíc jsme byli schopní zastavovat Prostějov v obraně. Ty trojky nás prostě nakopnuly, nastartovaly i fanoušky a my jsme z toho žili dál.