12.05.2012 21:26 Vypadalo to jako déja vu. Hala Spojů byla opět naplněná jako půllitr načepovaný rozhazovačným číšníkem, kolínští borci byli znovu nabuzeni na nejvyšší možnou mez. Hutná atmosféra čtvrtého špílu semifinálové série mezi Kolínem a Nymburkem plynule navazovala na bouřlivé prostředí z utkání číslo dvě. Tentokrát ovšem bylo všechno jinak: domácím vycházely nepolapitelně uvolněný útok a ortodoxně se zatahující defenzíva jen čtvrtinu a půl. Nymburští vedeni drtivou taktovkou Lamayna Wilsona nastoupili k úniku v polovině druhého kvartálu a nakonec zvítězili více než čtyřicetibodovým rozdílem.

Málokdy se stává, aby týmu, jenž na domácí palubovce inkasuje krutý direkt, po utkání freneticky aplaudovala celá hala, navíc do tónů legendárního šlágru We are the champions. V Kolíně v sobotu na tuhle absurdní situaci opravdu došlo.

Domácí hrdinové se loučili s nadšeným publikem a se sezonou, která do klubové historie vyryla zcela nečekaný bronzový úspěch. Nikoho v tu chvíli nezajímalo, že Nymburk ve čtvrtém klání semifinálové série potřetí vyhrál suverénním rozdílem a postoupil do finále. My se ale k zápasu, jenž určil prvního letošního finalistu a také první majitele medailí za třetí příčku, ještě vraťme.

Kolín vjel do zápasu jako na rozvášněném býku. Sebevědomí a euforie hostitelům prýštily snad i z uší. Už po dvou minutách a patnácti sekundách tak Ronen Ginzburg zavelel k oddychovému času, neboť jeho mužstvo za tak krátký úsek dokázalo nabrat manko 0-8.

Poté se hra vyrovnala. Zatímco útočná fáze popírající mnohé z klasických zásad o nutnosti připravených pozic Kolínským znovu vycházela, defenzíva nechávající soupeři spoustu prostoru na perimetru nefungovala. Nymburští za první hrací období nasázeli 29 bodů i díky precizně hrajícímu Lenzlymu, jenž byl v týmu obhájců titulu při absenci Lawrence jednoznačné rozehrávačské numero uno .

Předzvěstí toho, že se ve druhém hracím období "něco stane", bylo až mrazivě vilné přestávkové vystoupení přibližně desetileté slečny, jež namísto rozverného koťátka zatančila v syrovém rytmu divoké kočky...

Ještě do patnácté minuty probíhal duel beze změn. Hosté sice byli vpředu, ale jejich vedení nebylo nijak mohutné (39-35). To změnil až Petr Benda, který třemi šikovnými koši z vymezeného území odstartoval rozhodující nymburský únik.

Na šestibodový příspěvek svého ústředního pivotmana navázali pěti body Wilson i Abrams, zato Kolín do konce první půle proměnil už jen jedinou střelu. Do šaten se šlo za stavu 37-53.

Bylo jasné, že poslední šanci na úder mají hostitelé na prahu druhého poločasu. Namísto toho však ofenzíva přišla z nymburských rukavic. Ginzburgovi hoši otevřeli třetí kvartál drtivým náporem, který vyjádřili šňůrou 17-2. Na jejím konci vedli borci v čezvených dresech 70-39.

To už měl o osudu utkání jasno i trenér Benáček, který do té doby na hřiště vpustil i nezkušené duo Jakub Němeček a synátor Uroš.

Zbytek zápasu se dohrával v přátelském duchu streetbalové taškařice starých známých. Domácí se snažili, ale už to nešlo, hosté si krom několika zbytečných nepřesností ještě připsali veliké množství naprosto jednoduchých košů.

Za speciální zmínku z toho fragmentu utkání stojí nesmírně efektivní part Martina Kříže (za 8 minut hry 6 bodů, 4 doskoky, 2 asistence - validita 12) a dvojice monstrózních bloků, kterými kolínští mladíci počastovali bývalé české reprezentanty. Uroš Benáček si vyšlápl na Ladislava Sokolovského, Filip Adamec pak zastavil Radka Nečase.

Nymburk zvítězil s přehledem bystrozrakého námořníka v lodním koši při slunečném počasí a po poslední siréně nemusel litovat ani nevýrazného výkonu Tre Simmonse, jenž po technické chybě ve 14. minutě se třemi osobními chybami na kontě vystřídal a na hřiště se víc nevrátil.

Hlavní silou vítězů bylo jiné americké torpédo, Lamayne Wilson. Ten odehrál plných 35 a půl minuty (o 12 víc nežli druhý nejvytíženější hráč Nymburka), v jejichž průběhu nashromáždil 29 bodů (trojky 8/5), 8 doskoků a 2 asistence. Střelecké selhání z předchozího špílu v Kolíně odčinil Adrian Abrams 15 body (trojky 6/3), Radek Nečas stihl také 15 bodů a k tomu i 5 asistencí, 4 doskoky a 3 zisky.

Domácí stříleli z pole s úspěšností jen 33%, posbírali o 8 doskoků méně a především ztratili děsivých 21 balónů oproti nymburským 8. Richard Field zakončil sezonu 11 body, Ličartovský a Marko přidali 10.

"Nejen dnes, ale v celé sérii byl Nymburk velmi silný. My jsme dělali všechno, co jsme mohli, co bylo v našich silách. Mám velkou radost z atmosféry, která byla na našich utkáních.  Diváci vždy vytvořili skvělou kulisu. Dnes jsme chtěli vyhrát, ale když Nymburk rozjel svoji hru, my jsme odpadli," shrnul domácí kouč Predrag Benáček, který zároveň popřál soupeři další titul. 

Protějšek Ronen Ginzburg dodal: 

"Gratuluju Kolínu k letošní sezoně, hrál skvěle. Když postoupili přes Pardubice, nebyl jsem překvapený. Mají dobrý tým a dobrého kouče. Trenér Benáček udělal výbornou sezonu. To je dobře pro český basketbal. Doufám, že to bude pokračovat. Dnešní zápas byl ze začátku vyrovnaný, ale od 15. minuty jsme ho měli pod kontrolou."


BC KOLÍN - ČEZ BASKETBALL NYMBURK 59-104
Body: Field 11 (trojky 2/2), Ličartovský 10 (5 doskoků, 5 F+), Marko 10, Barnes 9, Machač 7, Zuzák 7, Ames 2 (5 doskoků), Němeček 2, Hubálek 1 - Wilson 29 (8 doskoků, trojky 8/5), Abrams 15 (trojky 6/3), Nečas 15 (5 asistencí, 4 doskoky, 3 M+), Lenzly 13 (6 doskoků, 3 asistence), Benda 10 (7 doskoků), Pumprla 9 (5 asistencí), Kříž 6, Sokolovský 3, Simmons 2, Vyoral 2; střelba 2b.: 29/11 - 57/31 střelba 3b.: 23/6 - 23/10 TH: 25/19 - 16/12 doskoky: 31 - 39 os. chyby: 18 - 17 čtvrtiny: 24-29, 13-24, 13-31, 9-20; rozhodčí: Dolinek, Paulík, Galajda. Konečný stav série: 1-3.