Kooperativa NBL

Do soboty jsem si myslel, že se to přenáší

07.10.2019 - red
počet přečtení: 566
vytvořeno 07.10.2019, upraveno 07.10.2019

TV KNBL

S UPGRADOVANÝM ŠIMONEM PURŠLEM PLUS VIDEO Basketbal, ale vlastně i lecjaký další sport je v tomhle ohledu až nelítostně krutý. Pětadevadesát procent výkonu můžete odvést na jedna s hvězdou a pak přijde jeden moment, který celé vaše vystoupení hodí do koše a přehluší všechno ostatní, co se vám do té doby povedlo. Šimon Puršl tohle po sobotě důvěrně zná. Hrál kariérní zápas, soupeře ničil s nevídanou lehkostí, jedna snadná pokládka do obruče střídala druhou… Pak ale nadešla hodina H a svitavský power forward se 11 sekund do konce 4. čtvrtiny za dvoubodového vedení svého týmu postavil na trestnou linii. Dát obě šestky, bylo by po zápase. Dát aspoň jednu, měli by domácí Válečníci akci na vyrovnání nejméně o patro těžší. Jenže on dvakrát minul, domácí Lamb Autrey dvojkou poslal zápas do prodloužení a ve druhém nastavení Děčín urval výhru. A takový duel i přes kariérních 29 bodů s dvojkami 14/13 (s jedinou minelou hned na startu utkání) jen tak z hlavy nevytěsníte. Protože šestky 10/3 vám jednoduše spát nedají.

Šimone, byl váš úvodní ligový výkon představením „nové verze“ Šimona Puršla?
Nemyslím si, že jde o novou verzi. Jsem to pořád já, jako vždycky jsem se snažil být sebevědomý v tom, co umím, a v tomhle utkání mi hlavně hodně pomohli spoluhráči. Dostávali mě do dobrých pozic, já se hned na začátku chytil a pak už to šlo. Ze zápasu ale nemůžu mít nijak dobrý pocit, protože jsme ho prohráli. A o to jde nejvíc. Já tak byl v sobotu hodně zklamaný.

Když ne nová verze, tak „upgradovaná“ ano?
(usmívá se) No, tak „upgradovat“ se snažím sám sebe celý život. Postupně se to tedy může lepšit.

Vrátíme-li se k poslednímu ligovému semifinále právě proti Děčínu, tam jste sekvence byť jen vzdáleně podobné těm ze sobotního zápasu prakticky neměl. Co se od té doby změnilo?
Konkrétně v tomhle porovnání se lišilo hlavně nastavení mé hlavy a to, že jsem v tom semifinále nebyl plně fit. Druhou polovinu sezony jsem měl problémy s achilovkou, které se postupně stupňovaly. A druhá věc byla ta mentální stránka. Nehrál jsem moc a necítil, že mi trenér na ty těžké zápasy věří. Teď jsem k tomu přistupoval jinak, jako že máme celou sezonu před sebou, a byl jsem ve větší pohodě. A věděl jsem, že budu hrát hodně.
 


Byl to taktický plán, hrát přes vás osobně právě proti Děčínu tolik?
Přímo takhle ne, ale přes pivoty jsme hrát chtěli. Věřili jsme si na ty „match-upy“, že máme na to děčínské pivoty přehrávat. A z toho to vycházelo. Ve čtvrté čtvrtině si navíc Damonte Dodd, tuším, že natáhl tříslo, a já tak dostal ještě víc prostoru a dohrával celý zápas, což taky sehrálo svou roli.

Reprezentační kolega Petr Šafarčík loni po návratu z letního lvího soustředění přiznal, že v ligových utkáních má najednou pocit, jako by měl na vše víc času, hra se mu před očima zpomalila a jeho herní projev vypadal suverénněji. Zažil jste letos po měsíci a půl s národním týmem něco podobného?
Tohle jsem tolik nepociťoval. V té suverenitě mi pomohl spíš dobrý začátek sobotního zápasu. Po pravdě jsem se spíš zaměřoval na týmové skore než na sebe. Bylo to tak spíš intuitivní a já se jen snažil skórovat, kdykoli to šlo.

Přesto, těžíte teď leccos právě z reprezentačního léta?
To určitě ano. A nejen z toho letošního. Každou „repre“ zkušenost a čas strávený s národním týmem jde vytěžit hodně. Teď ale šlo jen o první ligové kolo a v sezoně budou jak dobré, tak i špatné zápasy.

Budete vy s kolegou Doddem hodně využíváni i v dalších zápasech?
Myslím, že to budeme využívat. Je tam i Luboš Kovář a Jirka Jelínek nebo Honza Hlobil, navíc i hráči z křídelní pozice Sean O´Brien a „Mates“ Svoboda mohou hrát zády ke koši. V podkošové hře jsme tedy silní. V Děčíně to na dlouhé vycházelo i proto, že domácí na naše clony na míč reagovali velmi agresivně „předskoky“ a já mohl už vlastně dopředu začít sbíhat ke koši a pak jsem buď přihrával na trojku do rohu, nebo rovnou zakončoval. Plus jsme hráli i akce do dolního postavení vyloženě pro mě.

Tentokrát vás Děčín víceméně nezdvojoval. Může to v dalších zápasech přijít?
Děčín na mě postavil nejvýš dvě zdvojení. A dál uvidíme, jak se s tou naší podkošovou silou budou další soupeři prát. Je možné, že něco zdvojovat budou, což se nám stávalo i v minulé sezoně. Pak to ale obrany budou mít těžké, protože máme i dobré střelce na perimetru.

Zatímco z pole jste měl takřka dokonalou bilanci 14/13, u trestných hodů jste dopadl mnohem hůř. Máte z nich pořád nervy?
Tam zapracovala hlava. Na exekuci jsem se sice zkoncentroval, ale zápas jsem začal šestkami 4/1 a pak si na ně nevěřil, což byl rozdíl oproti dobrému vstupu z pohledu zakončování z pole. Pro mě je mentální stránka dost důležitá a v šestkách jsem svůj tým hodně zklamal. Dál jsem si už na šestky nevěřil, v Děčíně je to navíc v bouřlivé atmosféře hodně těžké a my to z šestek nezvládli jako tým (36/19). Hlavně ale já.

3775MmQ.jpg

U vás se tedy sebevědomí a pocity z dobrého výkonu ve hře na trestnou čáru příliš nepřenášejí.
Já si do teď myslel, že přenášejí, protože většinou když jsem hrál v pohodě, tak jsem pak i dával šestky. Teď jsem ale viděl, že můžu hrát dobře prakticky ve všech ostatních ohledech, ale šestky pak nedám. Pořád je tak spousta věcí, na kterých musím pracovat.

Vy jste v samém konci čtvrté čtvrtiny mohl proměněním dvou šestek stvrdit výhru. V kolika podobných situacích jste se za ty dva roky v lize ocitl?
Je pravda, že mockrát to nebylo. Vybavuju si jen jednu, taky v Děčíně, tuším, že v play-off v mém prvním roce. Tehdy jsme pár sekund do konce o bod vedli, já dal oba trestné hody a vyhráli jsme. Takže tehdy to byl šťastný moment.

Blikla vám tahle situace v sobotu v onom kritickém momentu?
Nejsem si jistý, jen vím, že jsem si věřil. Už jsem nad tím od té doby ale propřemýšlel hodně času, ať v sobotu po zápase, nebo i v neděli a teď už se chci soustředit na budoucnost.

Pojďme tedy i k plusové situaci – 5 sekund před koncem prvního prodloužení jste druhou proměněnou šestkou vydoloval týmu druhé prodloužení.
Aspoň že tohle jsem zvládl. I když – dát obě, bylo by to zase úplně jiné.

Z 54 procent v sezoně 2017/18 jste se v té minulé posunul na 58. Jakou trestnou úspěšnost byste chtěl mít letos?
Těžko říct. Necítím se, že bych měl mít úspěšnost kolem 50 procent. To je špatné číslo a umím být lepší. Musím ale zapracovat na té mentální stránce. Už na tom pracuju déle, ale zatím mě to sráží.

Bylo to z týmového pohledu spíš 17 minutých šestek, anebo povolení 24 útočných doskoků Děčínu, co vám v sobotu srazilo vaz?
Horší byly ty útočné doskoky, těch bylo moc. Šestky taky nemůžeme mít 50 procent, pokud chceme vyhrávat, ale u toho doskoku jsme věděli, jak o něj Válečnici bojují, a taky víme, jaký jsme tým my sami. Jsme vysocí a máme na doskok dobré hráče, a proto ten doskok hodnotím jako důležitější.