Kooperativa NBL

Jen tak jako proplouvám a držím se jich zuby nehty

12.02.2020 - red
počet přečtení: 360
vytvořeno 12.02.2020, upraveno 12.02.2020

TV KNBL

S NOVÝM KAPITÁNEM LVŮ VOJTĚCHEM HRUBANEM Ve třiceti letech dosáhl ve své zemi na individuální vrchol. Byl vybrán za kapitána národního týmu ve druhé nejpopulárnější hře planety. Jen pár měsíců po slovy dosud nepopsaném monumentálním úspěchu na světovém šampionátu v Číně, který podle svazového šéfa Miroslava Jansty i některé hokejové legendy nadřazují dosud nepřekonatelnému Naganu. Jeho ztělesněním byl v osmadevadesátém Jaromír Jágr, mimochodem svého času taky kapitán reprezentace. Jeho podepsanou kartičku právě po Naganu získal dnes jmenovaný nový šéf lvů jako ohromnou cennost. Teď už sám patří do českého sportovního Pantheonu. Další slavný Kladeňák s „kapitánským céčkem“ ve velkém nároďáku. I když z toho sám nechce dělat žádné haló. Při nástupu do reprezentace před deseti lety a možná ještě loni by ho nic takového ani nenapadlo. V „síťovém grafu“ kluka, který na konci dorostu pod koši přestal vidět svou budoucnost, by takové milníky nikdy nemohly figurovat. Pokud by vůbec nějaké plány měl. „V nároďáku jsem začal s prázdným papírem a od té doby se plní nějak samovolně. Hlavně jsem hrozně rád, že jsem se trefil do téhle generace, která je tak skvělá. A že můžu hrát s kluky, kteří jsou dobří nejen v Česku, ale i v Evropě a ve světě. A já tak jako proplouvám s nimi a držím se jich zuby nehty,“ popisuje svou národní kariéru Vojtěch Hruban způsobem, jako by členem téhle báječné party byl jen shodou okolností.

Vojto, pokud by existoval, co by ve vašem síťovém grafu – kromě druhého potomka odloženého kvůli MS v Číně - v tuhle chvíli ještě zbývalo naplnit?
Ještě jsem nebyl v Jugoslávii (směje se v odkazu na filmovou hlášku ze série o Básnících). No, a ten druhý potomek se asi plánuje. A jinak? Moc toho už nezbývá...

4160NmN.jpg

Jak jste nové jmenování na velící pozici lvů přijal?
Je to samozřejmě obrovská pocta. Nejen ten post, ale i to, že pokračuju po klucích, co to dělali přede mnou. Dostat se do společnosti Bartoně, Welsche a Pumprly je moc pěknej pocit.


Co byste chtěl zachovat z postupů Jiřího Welsche nebo Pavla Pumprly, a co byste chtěl do svého kapitánství vnést nového?
Zachovat bych chtěl hlavně dobrou komunikaci s Nenem (trenérem Ginzburgem) a s vedením týmu a federací. Když bylo něco potřeba, tak Jirka nebo „Pampi“ (Pumprla) šli a vyřídili to, ať už šlo o změnu termínu tréninku, nebo jiné jídlo. To si dávám jako hlavní úkol, aby kluci věděli, že když bude potřeba něco dohodnout a na něčem se shodneme jako tým, že třeba trénink nebude od dvou, ale už od jedenácti, tak že pak budou moct říct – běž a zařiď to. Obecně bych si rád vzal něco ode všech kapitánů, pod kterými jsem hrál. A hlavně od těch v nároďáku, kde ta role je přece jen trochu jiná než v klubu. „Pampi“, „Jura“ a Luboš Bartoň jsou mé tři hlavní vzory, které tuhle funkci plnily velice dobře, a pokud bych byl aspoň z poloviny takový jako oni, byl bych spokojený.

Podle Pavla Pumprly bylo v Číně nejtěžší udržovat morálku, aby se to nepřehánělo s oslavou po postupech. Co bude tím nejtěžším úkolem pro vás?

„Pampi“ říkal, že to byl jeho nejtěžší úkol, ale kolikrát taky neuspěl. Takovéhle cíle si tedy nedávám (smích). Kdyby na takovou situaci došlo, řekl bych si svoje, protože nejsem vyloženě párty typ, i když „Pampi“ je ještě o „level“ jinde (níž). Tohle jsou ale standardní úkoly kapitána. Na druhou stranu bych těžko mohl nějakou párty rozbíjet, když kluci budou chtít slavit.

4162ZTI.jpg

Byl jste už vůbec někdy kapitánem, nebo je to teď premiéra?
Jen jsem zaskakoval, když byli naši nymburští veteráni zranění. Takže to byly dva nebo tři týdny při zranění „Pampiho“, kdy „Benďák“ (nejstarší hráč týmu Petr Benda) klasicky zahlásil - „Já to dělat nechcu“.

Jak vás bude mrazit, až v červnu v Kanadě povedete tým k prvnímu velkému zápasu o tokijskou olympiádu?
Jestli k tomu dojde, bude to moc krásný. A bude to největší plus téhle nové role. Já ale pořád doufám, že si to Pavel Pumprla ještě rozmyslí, odjede s námi a já budu jen zastupující kapitán. Vypadá to ale, že je už skálopevně rozhodnutý, že opravdu skončil.

Kapitánskou kariéru ale začnete svým prvním zápasem za 9 dní - v pátek 21. února doma s Dánskem. Je fajn užít si takový mač před svými fanoušky?
To určitě je. Sám bych z toho ale nedělal takovou vědu. Musím říct, že když to předával Jura Welsch „Pampimu“, tak se z toho nic většího nedělalo. Teď se z toho udělalo na můj vkus až moc velké „haló“. (směje se) Já bych to tedy zase tak nepřeháněl.

Jste původem Kladeňák, a tedy další národní kapitán právě z Kladna ve velkém týmovém sportu. Už jste někdy potkal Jaromíra Jágra?
Jsem od něj často poměrně blízko, protože jeho i moji rodiče bydlejí na Kladně kousek od sebe. Pokud jde o osobní rovinu, mám jeho podpis na kartičce po Naganu, když mi bylo asi sedm. Jinak jsme ho potkal jen jednou na nějaké akci na Kladně, kde jsme byli oba jako sportovci, ale ani jsme spolu nemluvili.

Máte nějaký kapitánský vzor napříč sporty?
Spíš historicky z akcí, kdy se udělaly velké úspěchy. První mě jako kapitán takového týmu napadne Vladimír Růžička z Nagana. A ve fotbale by to byl Petr Čech.

4163NWE.jpg

Co poplatek za kapitánství, ten vás v národním týmu čeká?
Vzhledem k tomu, že poplatky budu určovat já, tak nečeká.

Měl by být kapitán v basketbalu jasně viditelný, jako je tomu ve fotbale a hokeji?
Asi ne. Není to potřeba. Ta funkce na hřišti není nějak viditelná, takže toho hráče není potřeba speciálně označovat.

Jak moc se v basketbalových kabinách nosí kapitánské proslovy?

Asi moc nebudou, já zase tak výmluvný nejsem. Budu pokračovat v tom, co dělal „Pampi“, nechci nic razantně měnit. Hlavní práce spočívá v komunikaci s trenérem, vedením týmu a možná i s médii. Už mi to trochu začíná. Najednou mi volá (reprezentační manažer) Michal Šob a ptá se, jak to bude s vybavením, s hotely, s jídelníčkem. To jsou ty povinnosti navíc, co patří k téhle funkci.


Je to zvláštní pocit, muset teď hrát evropskou kvalifikaci jako už kvalifikovaný tým?

Hodně. Je to trochu úleva, na druhou stranu chceme vyhrávat a fanouškům, na které se těšíme, ukázat dobrý basket. Po světovém šampionátu přijde první zápas doma, snad fanoušci přijdou a my jim budeme rozdávat radost.


Laťku jste si v Číně nastavili poměrně vysoko, je to závazek?

Asi jo, lidi to budou sledovat, a pokud bychom začali prohrávat s Dánskem, bylo by to špatné. Tohle bude naše hlavní motivace, stejně jako v Číně, kde všichni kolem mluvili o únavě, ale nás hnala hlava a to, že jsme věděli, že nás tolik lidí sleduje a nechceme si utrhnout ostudu.

 

Vzrostl po MS respekt rozhodčích k vám i v Lize mistrů?

Docela jo. Rozhodčí, kteří nás pískají v Lize mistrů, a potkali jsme je v Číně, si před zápasy běžně chtějí popovídat. Je to docela hezký, zjistili, kdo jsme a že nejsme tak „hrozný“ (úsměv). Možná nám to i trochu pomáhá.


4161MzB.jpg

Jak se úspěch a sebevědomí ze šampionátu podepisuje na hře Nymburka?

Je to znát. I když se po MS mluvilo o tom, že by mohlo přijít uspokojení, že bychom mohli mít slabší sezonu, tak to bylo přesně naopak. Měli jsme chuť do basketu a touhu ukázat i v Nymburce, že to umíme a uděláme výsledek i tady. To sebevědomí a koncentrace na úspěch byla u nás, kteří jsme v Číně hráli, mnohem výš. Šampionát jistě sebral spoustu sil, což se projevilo, ale už je to zase v pořádku. Projevilo se to, že hlava byla nastavená správně.

 

Co říkáte na senzační plány federačního předsedy uspořádat jednu ze skupin MS 2027?

Končit se nechytám, ale po domácím ME 2021 si dám asi trochu pauzu, protože jedu už asi třináct roků v kuse léto co léto a minimálně jedno léto bude patřit rodině. Je to ještě ve hvězdách, ale MS doma by byl obrovský tahák. A pokud vydrží hlava kotníky a kolena, nebránil bych se tomu.

 

Mají Češi na to takovou mega akci zvládnout?

Věřím, že jo, organizačně by to Česko zvládlo. Bude obrovsky záležet na síle týmu, v roce 2027 bude muset být už úplně jiný. A jestli vydrží někdo ze současné party, bude to už hodně veterán. Bude tak záležet na tom, jak proběhne generační výměna, jestli tým bude konkurenceschopný, aby si FIBA mohla říct - „Fajn, MS jim dáme, má to smysl“.