Kooperativa NBL

Pechfógl Číž: Chyb bylo moc. My ale nekončíme!

16.05.2019 - red
počet přečtení: 527
vytvořeno 16.05.2019, upraveno 16.05.2019

TV KNBL

S ADAMEM ČÍŽEM Do pátého utkání semifinále už sejmul ochranné brýle, když na jeho poraněném oku již nebyla viditelná známka poškození. Jako záloha lídra svitavského týmu Marka a někdy i souběžně využívaný druhý rozehrávač nakonec odehrál 15 minut se skromnými 2 body a 2 asistencemi. Zůstal tak daleko za svou třítrojkovou explozí obloženou čtyřmi asistencemi z vítězného Utkání 3 v Děčíně, kde musel v Duelech 3 i 4 nastoupit s ochrannými brýlemi po už druhé zápasové ráně do stejné oční bulvy během posledních tří měsíců.

„Teď doma už jsem si věřil na to nastoupit bez brýlí,“ poznamenal zkušený dirigent po skončení páté bitvy na domácí půdě, po níž jeho Tuři ztrácejí 2-3.

Číž poprvé inkasoval do zkoušeného oka v únorové přípravě s Pardubicemi. A po nešťastném zákroku pod košem ve druhém utkání semifinále toho bylo na stejnou sítnici už příliš. „To oko už to podruhé snášelo o dost hůř. Kdyby se mi to plesknutí přes něj z minulého týdne stalo normálně, nic moc by se nestalo, ale tím, že už bylo poškozené z toho předchozího zásahu, měl jsem to napuchlé a první dva dny jsem viděl jen rozmazaně. Museli jsme to rozkapat, bral jsem prášky za zmenšení otoku a teď už je to dobré,“ popisuje své trable Číž.

3559YjY.jpg

V brýlích se podle něj v děčínských zápasech hrát dalo, ale nebylo to ono. „Necítil jsem se v tom a radši jsem bez nich,“ podotkl playmaker, který po 10 bodech za 18 minut v Utkání 3 v následném čtvrtém zápase nastoupil jen na 13 minut s 1 bodem a 5 asistencemi.

A statisticky málo výrazný byl i v klíčovém pátém střetu na domácí půdě. Podobně jako nesmlouvavě zdvojovaný kolega Marko, který jako standardně důležitý zakončovatel zaknihoval 4 body s 8 asistencemi.

„Jistě i nějaké jeho body chyběly, ale tak to prostě je, že v play-off dá někdo víc a někdo míň. Každý zápas je jiný. V pátém nstřílel C.J. Aiken 27, předtím to zase nebylo tolik. My jsme ale zápas prohráli spíš v obraně. Dostat doma 79 bodů je moc,“ soudil Číž.

Ten si zároveň nemyslí, že při soustavném a Děčínu se zatím vyplácejícím zdvojování Romana Marka by pro Tury bylo efektivnější clony využívat méně a útočit častěji jeden na jednoho.

„To by, myslím, nebylo lepší. My jsme oba dva rozehrávači do pick-and-rollu a pak tam jde o spacing (ideální rozmístění útočících hráčů na útočné polovině) a naše chytré rozhodování, protože jeden hráč by měl zůstávat volný. Třeba v pátém zápase nám to ale nešlo úplně využívat. Děčín bránil dobře, líp než my, navíc pak i dobře rotoval k našim volným hráčům. Musíme se na to příště připravit ještě líp.“

Nebylo to ale jediné minus, které Tury ve stěžejním duelu série sráželo. Od prvních minut týmu chyběla zaťatost a agresivita domácího týmu.

„Určitě jsme vyhrát chtěli, možná jsme jen byli trochu svázaní, protože jsme chtěli až moc,“ hledal Číž důvody výkonu, který měl daleko k ideálu.
 


To potvrdilo i 11 ztrát už do půle, stejně jako zbytečné fauly, výhozy na trojku netísněných hráčů mířících už dvojtaktem do koše i další chybná ofenzivní rozhodnutí.

„Těch chyb bylo určitě moc. Něco jsme si k tomu pak v šatně řekli. Nebylo to správně – faulů jsme měli moc, děčínští kluci stříleli hodně trestných hodů po našich hloupých faulech a samozřejmě i 11 ztrát bylo hodně. Celý první poločas nám prostě nevyšel,“ lamentoval dirigent zapůjčený do Svitav na závěr sezony z Kolína.

Tým také doma postrádal větší údernost na doskoku, a to zejména na tom útočném. Pouhých devět ulovených míčů nebylo číslo, které by Turům mohlo stačit. Určitě ne v sérii, kde doskok zatím rozhoduje. Při řadě minutých střel se přitom nikdo ze Svitavských nenacházel ani uvnitř vymezeného území. Chyběly už na to síly?

„Síly samozřejmě ubývají na obou stranách, je ale pravda, že jsme tam moc nechodili. Asi jsme se báli, že by šel Děčín rychle dopředu, ale neumím to přesně zdůvodnit,“ krčí rameny playmaker.


Sám se v ligovém semifinálovém patře objevuje po dlouhých šesti letech, poprvé od dobytí bronzu s Ostravou z roku 2013. Tuři se do půlfinále sice protlačili i loni, ovšem ve značně jiné sestavě a proti „neřešitelnému“ protivníkovi z Polabí. Letos je to tak ve zcela hratelné sérii pro všechny s určitou výjimkou zkušených Marka, Slezáka a Jelínka v boji o finále docela nová zkušenost. A zejména na mladých Turech, kteří se ani neblíží svým výkonům z dlouhodobé části ligy, je to nemálo znát.

„Tohle je těžké. Určitě pro každého mladého hráče je play-off psychicky vypjatější a platilo to i pro mě a pro každého jiného hráče. Zlepší se to jen věkem a hlavně zkušenostmi. S tím se nedá nic dělat. My ale jedeme dál, protože ještě není konec. Prohráváme 2-3 a musíme jet do Děčína vyhrát,“ odmítá složit zbraně Číž.