Kooperativa NBL

Ruské námluvy jsou pryč. Míří do země zasnoubení

21.07.2020 - red
počet přečtení: 635
vytvořeno 21.07.2020, upraveno 21.07.2020

Molten_new_ball

KOMPLETNÍ INTERVIEW S JAROMÍREM BOHAČÍKEM Vždy ho to táhlo do Ruska, z čehož se jeho agent mohl smíchy potrhat. Loni přitom nebyl od svého cíle zase tak daleko, když po něm mocně zatoužil účastník VTB ligy a EuroCupu Lokomotiv Kubáň. Rok nato však křídelník Jaromír Bohačík míří z Nymburka úplně opačným směrem. Jako by si vzpomněl, jak se před časem se svou ženou zasnoubil v Paříži, kývl zatím na rok Štrasburku, týmu z francouzské ProA a pravidelnému soutěžícímu z Ligy mistrů.

„V kariéře se samozřejmě chcete nějak posouvat a tohle byl další logický krok. Je jen fajn, že jsme byli schopní se s Nymburkem dohodnout, protože jsem měl ještě platnou smlouvu. Klub nicméně už delší dobu cítil, že bych si nějakou zahraniční soutěž chtěl vyzkoušet. A já jsem mu vděčný za to, jak se k tomu postavil. A poděkovat musím i svému agentovi Phillipu Parunovi, který pro mě poslední dny pracoval doslova nepřetržitě,“ děkoval dnes na všechny strany 28letý reprezentační forward.

Jaromíre, proč právě Štrasburk?
Jednání s klubem bylo úžasné, nebyl tam žádný problém. Spíš šlo o to, abychom se my s agentem a doma se ženou dohodli, že opravdu chceme odejít, a kam by to mělo být.

4668Mzg.jpg

O zatím jen roční angažmá jste stál zejména vy s agentem, nebo spíš klub?
Řekl bych, že to bylo z naší strany, ale nejsem si tím stoprocentně jistý. Nicméně ani jedna strana s tím neměla problém. Hlavní ovšem byla ta bezproblémovost jednání.

Polepšíte si finančně?
Nějak asi ano. (usmívá se)

Kdy se Štrasburk, desátý tým letošní nedohrané ProA, ozval poprvé?
Byl to vůbec první ze zájemců a došlo k tomu až teď v létě. Delší dobu pak trvalo, než jsme se definitivně rozhodli (k tomu došlo včera večer – pozn.).


Bylo nabídek víc a rozhodovalo se složitě?
Štrasburk nebyl jasný favorit, mluvili jsme i s jinými kluby. Nakonec to dopadlo takhle a já jsem strašně rád. Líbilo se mi, jak mě ze Štrasburku oslovili, a jak mi nastínili budoucnost klubu. Z toho pohledu to bylo snadné rozhodnutí.

Ve hře byly i některé přední týmy z bundesligy a turecké ligy. Proč to u vás vyhrála Francie?
Ve Štrasburku to do sebe prostě všechno zapadlo. Byla to nejlepší volba, i díky názorům lidí z klubu na mou hru, nebo díky tomu, jak tým teď chce hrát. A možná svou roli sehrálo i to, že jsme se se ženou právě ve Francii zasnoubili (směje se). Máme ji moc rádi.

A jakou roli sehrajete vy ve Štrasburku?
Je tam nový trenér Lassi Tuovi, který je asistentem národního týmu Finska. Sám říkal, že ve 33 letech je nejmladším trenérem v Evropě. Jinak všichni asi dobře víme, že Finsko hraje hrozně týmově. Štrasburk je po dvou slabších sezonách, vyměnil i sportovního ředitele a proběhla tam i velká přestavba kádru. Vím, že skupina Štrasburku v Lize mistrů je extrémně náročná, já se ale především těším na francouzskou ligu, na město a na novou organizaci. Aktuálně je tým už skoro hotový. K mé roli jsme si něco řekli, ale je jasné, že nejdřív nás trenér musí vidět na hřišti.

4669OGY.jpg

Jak přijala stěhování do Francie manželka?
Poměrně dobře (směje se). Ona mě samozřejmě v tomhle podporuje. Ještě si bude muset vyřešit spoustu pracovních i jiných věcí, takže i jí patří velký dík. A rodiče? Ti to vždycky berou tak, že je to daleko, ale byli jistě moc rádi, protože věděli, že jsem vždycky měl touhu jít ven a francouzská liga je lákavá. A samotný Štrasburk vypadá úžasně.

A jak vypadá vaše francouzština?
Právě jsem si zapnul aplikaci duolingo a asi po třech frázích jsem to vypnul. (smích) Asi se to už nenaučím.

Ve Francii byl kvůli pandemii koronaviru před časem vydán zákaz konání veřejných akcí včetně sportovních, a to až do září. Máte aktuální informace ke startu nové sezony?
Oni se toho nějak extrémně nebojí. Z klubu vím, že Američani mají být na místě 5. srpna a to je pro mě důležité. Budu věřit, že vše bude bez problémů.

Jak se vám bude odcházet z prostředí, kde jste téměř neznal slovo porážka, do úplně jiné situace?
Tohle je extrémně těžké. Nymburk mi dal obrovskou příležitost hrát na takovéhle úrovni, přivedl mě do evropského basketbalu a bylo to krásné období. Po pravdě se mi to tu moc opouštět nechtělo. A je to i o těch hráčích – za poslední tři roky jsem se nevídal s nikým tak často jako s kluky tady. Ti mi budou chybět, ale zase to není konec světa a i dál se vídat budeme...

A jak moc vás mrzí a jak velkou váhu při rozhodování lo, že přijdete o Final-8 letošní Ligy mistrů, o které jste se tolik zasloužil?
Po pravdě jsem nad tím uvažoval. Dřeli jsme dost na to, abychom se tam dostali. Trochu mi ten odchod nicméně usnadnilo, že ten turnaj nebude mít moc společného s tou letošní sezonou, protože Zach Hankins už je pryč a řada dalších hráčů v Nymburce už taky nebude. Totéž se týká i mnoha soupeřů z Final-8. Takže i když je to velký turnaj, kterého bych se rád zúčastnil, ta citová vazba už tam taková není.
 

Jaromírův show time na světovém šampionátu proti silným Řekům ve hře o všechno 

Je v plánu zůstat ve Francii, potažmo v zahraničí déle?
Docela bych si to dovedl představit. Uvidíme, jak se zvládnu přizpůsobit francouzské lize, což bude odsud velký skok. Všichni víme, že je velmi atletická a pro mě bude velký oříšek se s tím poprat. Možná mi trochu pomůže, že znám Ligu mistrů a ten skok snad nebude tak ohromný.

Poprvé jste si zahraničí vyzkoušel v sezoně 2014/15 v belgickém Leuven. Oč zkušenější jste nyní?
Trenér národního týmu Ronen Ginzburg říká, že Leuven se stal ještě před mým narozením (usmívá se) - než mě našli kluci z Nymburka. Teď už na to moc vzpomínat nebudu, jsem starší, zkušenější, takže změna prostředí pro mě nebude tak složitá.

Už loni jste byl v hledáčku jednoho klubu z východu. Můžete už dnes prozradit jeho jméno?
Během sezony tu byla nabídka z Ruska, a bylo to z Lokomotivu Kubáň.

Tím by se bývaly naplnily vaše původní touhy, protože vy jste prý měl Rusko vysněné, čímž se v Česku jistě vymykáte…
Je pravda, že tímhle jsem tu ojedinělý (smích). Vzpomínám, že když jsem kdysi podepisoval první smlouvu s agentem Phillipem Parunem a ptal se mě, kde bych jednou chtěl hrát, řekl jsem Rusko. Načež on se asi pět minut smál, protože jsem byl jediný, kdo mu tuhle destinaci řekl. Nevím, ale osobně s Ruskem nemám problém.

Už jste zmínil kouče národního týmu Ginzburga - co na váš krok říká on?
Byl jsem s ním na obědě, protože jsem chtěl nějaké rady - jak mě vidí on a tak dále. Je vždycky fajn slyšet trenéra, který vás zná a vidí trochu jiným pohledem. Myslím, že bude jako reprezentační trenér rád, když co nejvíc hráčů národního týmu bude hrát v zahraničních ligách.