Kooperativa NBL

U pokladny stál: Eduard Kotásek

16.07.2020 - red
počet přečtení: 671
vytvořeno 16.07.2020, upraveno 16.07.2020

Molten_new_ball

SERIÁL NBL Je to řádný paradox. Kolik si nejhorší - 65procentní - tým šestkařů nakládal jako trest za svou vychýlenou mušku. Stovku platil každý hráč za minutí obou trestných hodů, 250 bylo za „airball“, tedy kompletní minutí „zařízení“, k čemuž prý v mužstvu došlo jedinkrát za celou sezonu. „Právě na trestných hodech se naše pokladna v sezoně napakovala úplně nejvíc. A to ještě slovenský asistent Martin Blaho požadoval mnohem víc než tu stovku za minutí obou pokusů,“ povytahuje obočí mladý pokladník svitavských Turů Eduard Kotásek. Po nedávném odchodu do Děčína nutno dodat - bývalý pokladník. „Kameníky“ tak nyní po roce čeká další výběrové řízení na nového strážce týmové pokladny a výběrčího poplatků za vypsané „prohřešky“.
 

Ale zpět k šestkám. U Turů jich v letošním nedokončeném ročníku házel zdaleka nejvíc reprezentační pivot Šimon Puršl – 151. S velmi nízkou úspěšností 51 procent jich proměnil pouze 77, a i když ne vždy míjel rovnou po dvou, je zřejmé, koho se „šestková“ položka týmového pokutovníku týkala nejvíc.

Při potenciální „stovkové“ hrozbě při každé cestě na trestnou linii tak byl reprezentant nejen pod tlakem na vylepšení skore, ale i pod tlakem finančním. „Před šestkami se mu to už radši neříkalo,“ usmívá se Kotásek. „On se na to snažil hodně soustředit, a když asistent Blaho navrhoval ještě vyšší postih za minutí dvou šestek, Šimon z toho rozhodně nadšený nebyl. Snažil se koncentrovat na to, aby dával, a ne aby se ještě stresoval, kolik ho bude stát, pokud dvakrát mine.“

4662ZTg.jpg

Není divu, že právě Puršl byl hlavním přispěvatelem do týmové poklady. Slovy pokladníka – „byl tam za zajímavý balík“. I v Puršlově případě ale po čerstvém oznámení odchodu do Brna je třeba doplnit – bývalý hlavní přispěvatel. Teď už Tuři budou muset těžit z jiných peněženek.

A že se ve Svitavách netěží jen nějaké drobné, tím si buďte jistí!

Příchod do týmu stejně jako neúčast na tréninku jako dvě nejdražší z téměř dvaceti položek vyjdou shodně na rovnou tisícovku. Pět stovek stojí narozeniny (jedině v tomto případě je možné peníze nahradit v „naturáliích“ - dortem či zákusky), nemilosrdně trestaná úborová nekázeň se hodnotí třemi sty korun, 250 se platí kromě „airballu“ z trestného hodu i za dosažení stého bodu v utkání a také za specialitu některých týmů v podobě nuly bodů a pěti faulů - k tomu ale podle pokladníka došlo ve zkrácené sezoně jen jednou.

Dvě stě korun musí hříšník uhradit za nepovolené zazvonění telefonu, technickou chybu od sudích i pozdní příchod (bez ohledu na počet minut), kdy se ale vlastně platí celkem dokonce 300 korun, neboť kvůli každému opozdilci běhá celý tým trestné „lajny“ a za to se musí vykoupit další stokorunou.

„Trenér Pivoda po svém loňském nástupu do funkce stanovil, že na tréninku musíme být v hale 15 minut předem. Pokud někdo přišel pozdě, musel celý tým ještě běhat. A to jsme si před sezonou řekli, že taky zpoplatníme. Takže chodit pozdě se fakt nevyplácelo,“ usmívá se Kotásek.

Jak se vůbec v pouhých jednadvaceti k funkci pokladníka dostal?

„Už ke konci předchozí sezony, kdy končil kariéru Tomáš Teplý, který pokladníka dělal roky, se říkalo, že bych to mohl dělat já a v létě jsem to pak od nejstarších spoluhráčů dostal v podstatě rozkazem. Už nebylo cesty ven. Asi s tím nechtěli mít starosti a já prý byl mezi mladšími jedním z těch zodpovědnějších,“ popisuje své povýšení.

Sazebník se v aktuální podobě víceméně držel minimálně po celé tři roky rozehrávače v klubu. Pokud se něco přidávalo nově, částku určil kapitán. Přesto to byl Kotásek, kdo se postaral i o vymazání jedné položky, jež obvykle bývá předmětem sporů. „Po dohodě s ostatními jsem před sezonou odstranil „vyhýbání se“ stému bodu, protože jsem chtěl předejít konfliktům. Jeden mohl říct, že někdo úmyslně přešel pozici, ten by to rozporoval, a tak dále. Měli jsme tedy jen vstřelení stého bodu.“

Kotásek si nové prohřešky ukládal průběžně do mobilu, po tréninku či po zápase. A doma si pak vše přepisoval do záznamových archů. Nemusel se bát, že by mu něco uniklo, neboť v týmu měl prý řadu informátorů. U Turů navíc požíval absolutní důvěry, takže nikdy nebyl kontrolován. „Jen sem tam se někdo zeptal na stav pokladny, když se blížila nějaká týmová akce,“ doplňuje.

A když se přece objevil nějaký rozpor v částkách, rada starších ve složení Slezák, Marko, Jelínek se většinou postavila za pravdivost pokladníkových záznamů.

Kotásek navíc neměl problémy ani s včasností plateb. „Když se vyhlásilo, že se vybírá, v rámci dvoutýdenní lhůty jsem dostal vše už po pár dnech. Nikdy se nestalo, že by někdo platil až po akci. I zahraniční hráči to brali v pohodě. Napoprvé se sice netvářili nadšeně, ale nakonec s tím velký problém neměli.“

Z výše řečeného vyplývá, že ve Svitavách se vybíralo jen jednou za čas, a to vždy před větší týmovou akcí, které se konají třikrát čtyřikrát za sezonu. „I z toho důvodu jsem u sebe nikdy neměl extra velký bank. Třeba před Vánocemi se vybralo zhruba 12 tisíc. A za celou sezonu to mohlo být kolem čtyřiceti. Samozřejmě když se vybírá po delší době, dochází u leckterých k nemalému překvapení, za kolik tam jsou. Občas se proto někdo ptal v předstihu, kolik už toho má a proč, takže jsem je informoval včas. Je pravda, že když si člověk nedává pozor, nahromadí se toho víc rychleji, než by čekal,“ směje se playmaker.

SVITAVSKÝ POKUTOVNÍK

Zápisné při příchodu do klubu 1000
Neúčast na tréninku 1000
Narozeniny 500
Úborová nekázeň 300
Stý bod v zápase 250
„Airball“ ze šestky 250
0 bodů + vyfaulování 250
Pozdní příchod 200
Zazvonění mobilu 200
Technická chyba 200
Minutí obou šestek 100
Běhání lajn 100
Kopnutí do míče 100
Neplnění povinností 100
Rozhovor do médií 50 (do televize 100)
Svatba/rozvod/narození dítěte – neznámá cifra
Vyloučení v zápase – neznámá cifra
Obuv v šatně – neznámá cifra